Článek
Kdy vyrazit do lesa
Houby potřebují k růstu vlhko a teplo. Největší úrodu proto přinášejí období po vydatných deštích, když se lesní půda nasákne vodou a následně se oteplí. Teplé noci, střídání slunce a mraků a vysoká vzdušná vlhkost – to jsou podmínky, kdy se houbařům vyplatí vzít košík a vyrazit.
Hlavní sezóna začíná většinou v červenci a pokračuje až do října, ale první úlovky se mohou objevit už v červnu. Naopak v suchých a horkých obdobích houby nerostou vůbec nebo jen velmi omezeně.
Jaké houby hledat a kde
Každý druh má svá „tajná“ místa. Znalost prostředí je klíčem k úspěchu.
- Hřiby: Hřib smrkový najdete hlavně v jehličnatých lesích, pod smrky a borovicemi. Rostou často ve skupinkách, takže když objevíte jednoho, vyplatí se rozhlédnout. Hřib dubový nebo bronzový vyhledává spíše listnaté porosty s duby či buky.
- Kozáci: Mají silnou vazbu na břízy. Nejčastější je kozák březový, ale existují i druhy spojené s osikou nebo habrem. Hledejte je na okrajích luk, cest nebo v řídkých hájích.
- Lišky: Díky své oranžové barvě jsou nepřehlédnutelné. Rády rostou v mechu, často po deštích tvoří celé koberce. Daří se jim v jehličnatých i smíšených lesích.
- Klouzci: Typické houby mladých smrčin a borových lesů. Poznáte je podle slizkého klobouku, obvykle rostou ve velkých skupinách.
- Další druhy: Babky jsou častým úlovkem začátečníků, ale bývají často červivé. Pýchavky najdete na loukách a na okrajích lesa, vždy je ale nutné sbírat je celé, aby nedošlo k záměně s muchomůrkami.
Houbaření
Na co si dát pozor
Houbaření není jen o plném koši. Důležitá je i bezpečnost:
- Sbírejte jen to, co bezpečně poznáte. Při nejistotě raději nechte houbu v lese.
- Košík je vždy lepší než igelitka – houby se nezapaří a nerozpadnou.
- Jedovaté houby mohou způsobit vážné zdravotní problémy, od žaludečních potíží až po poškození jater. V těžkých případech může jít o život.
Pokud máte podezření na otravu, okamžitě kontaktujte Toxikologické informační středisko (224 91 92 93) a vyhledejte lékaře.
Proč se houby vyplatí sbírat
Kromě toho, že houbaření přináší radost a odpočinek v přírodě, mají houby i zajímavé výživové vlastnosti. Obsahují málo kalorií, hodně vlákniny a minerály jako draslík, hořčík nebo selen. Unikátní je i jejich obsah vitaminu D, který rostlinné potraviny obvykle neposkytují.
Houby ale zároveň dokážou hromadit těžké kovy, proto by se neměly konzumovat ve velkém množství.
Závěr
Najít houby není jen o náhodě – je to kombinace znalostí, zkušeností a správného načasování. Pokud víte, které druhy stromů houby vyhledávají, sledujete počasí a chodíte do lesa ve správnou chvíli, úspěch se dostaví. Houbaření tak zůstává nejen tradičním českým koníčkem, ale i příjemným způsobem, jak spojit pobyt v přírodě s kulinářským zážitkem.
Zdroj: NZIP (odkaz), denik.cz (odkaz), Bezpečnost potravin (odkaz), zadnyspeky.cz
