Hlavní obsah
 Žádný špeky

Proč děti mluví hůř než dřív? Pravda není tak jednoduchá

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

„Děti se řeči neučí jako vyjmenovaná slova ve škole – řeč se prostě rozvíjí. A my jim můžeme ten rozvoj jen usnadnit,“ říkal po celý život dětský psycholog Zdeněk Matějček. Jeho poznámka dnes zní snad ještě aktuálněji než v době, kdy ji poprvé vyslovil.

Reklama

Článek

Starší generace si často povzdechnou, že dnešní děti „jen civí do mobilu a ani neumí pozdravit“. Není to ale tak jednoduché. Vývoj řeči ovlivňuje celá řada faktorů – rodinné prostředí, každodenní rozhovory i životní styl. Statistiky navíc ukazují, že potíže s výslovností se objevují už desítky let.

Padesát let beze změny

Zhruba čtyřicet procent prvňáků má podle výzkumů i praxe logopedů problémy s výslovností. Tento podíl je překvapivě stabilní už od 50. let minulého století, upozorňuje logoped Karel Neubauer. I když se svět kolem nás proměnil k nepoznání, čísla zůstávají stejná – s lehkou tendencí k růstu.

Nedostatek odborníků v tom nehraje hlavní roli. Problém je spíš v přístupu: soustředíme se na opravu konkrétních hlásek, ale širší souvislosti vývoje dítěte často přehlížíme.

Co všechno ovlivňuje řeč

Správná výslovnost není jen otázkou toho, jak obratně dítě pohybuje jazykem. Do hry vstupuje motorika, paměť, sluchová pozornost, schopnost rozlišovat zvuky i jemná motorika. Pokud dítě vyrůstá v prostředí zahlceném hlukem nebo jednostrannými digitálními podněty, přirozený rozvoj řeči se zpomaluje.

Foto: Freepik

Ditě ve školce

Velký vliv má i prostředí doma. Mobil, televize nebo tablet sice dítě zabaví, ale rozhovor s rodičem, čtení pohádky nebo společné zpívání nikdy nenahradí.

Když říkanky nahradí obrazovka

Odborníci doporučují, aby se děti do dvou lets obrazovkami vůbec nesetkávaly. Mezi druhým a pátým rokem maximálně hodinu denně, školáci pak nejvýš dvě. A vždy pod dohledem dospělého. Realita je ale jiná – mobily se objevují v rukou batolat.

Následkem je chudší slovní zásoba, potíže s rozlišováním hlásek a nižší motivace k mluvení. Neurolog Martin Jan Stránský varuje dokonce před tím, že dlouhodobé užívání digitálních médií může měnit samotnou strukturu mozku.

Co mohou rodiče změnit

Dobrá zpráva? Náprava nestojí tisíce korun ani speciální pomůcky. Základem je čas a pozornost. Denně si s dítětem povídat, číst mu, říkat básničky, zpívat a podporovat jemnou motoriku – třeba modelínou nebo kreslením. To všechno podporuje i správný vývoj řečových orgánů.

Pokud se obtíže jeví závažnější, je důležité vyhledat logopeda. A hlavně – nezůstávat jen u návštěvy ordinace. Každodenní domácí cvičení, třeba deset minut ráno a deset večer, má zásadní vliv.

Vina není na dětech

Není fér svalovat odpovědnost na samotné děti. Ony za pomalejší vývoj řeči nemohou. Rozhodující je prostředí a míra času, který jim dospělí věnují. Technologie přitom mohou být pomocníkem i překážkou – záleží na tom, jak s nimi zacházíme.

Když si tedy někdo posteskneme, že „dnešní děti jsou hrozné“, je dobré si uvědomit, že děti se nemění. Jen vyrůstají v jiném světě. A je na nás dospělých, abychom je v tom světě naučili využít to, co jim prospívá.

Zdroj: Medium.seznam.cz (odkaz)

Další články