Hlavní obsah
 Žádný špeky

Konec duhové éry a zpět k normálu? V USA už zakazují vlajky hrdosti na veřejných budovách

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

LGBTQ

Veřejné školy a úřady by měly být místem, kde se lidé setkávají bez ohledu na své názory, orientaci nebo přesvědčení. Nový zákon v Utahu, který vstupuje v platnost 7. května, má právě tuto myšlenku chránit. Vývěska jakýchkoliv ideologií podle autorů zákona do neutrálního veřejného prostoru nepatří.

Reklama

Článek

Veřejné instituce jako neutrální půda

Z daní občanů bychom neměli financovat subjekty, které prosazují politickou agendu,“ napsal předkladatel zákona Trevor Lee. Ten společně se senátorem Danem McCayem tvrdí, že je nutné zachovat politickou neutralitu škol a státních úřadů. Vlajky, které vyjadřují jakýkoli politický nebo ideologický postoj, tak z budov zmizí.

Výjimky, které dávají smysl

Zákon nezakazuje všechny vlajky – naopak, vyjmenovává, které zůstávají povoleny. Kromě vlajky USA a státní vlajky Utahu jde například o vlajky vysokých škol, olympijské nebo vojenské. Všechny mají jednu společnou vlastnost – neslouží k propagaci žádné politické ani ideologické agendy. Výslovně zakázány jsou nejen vlajky hrdosti, ale i jakékoli jiné symboly, které mohou být vnímány jako názorové či stranické – například vlajky kampaně „Make America Great Again“.

Foto: Freepik

LGBTQ

Zákon tak není selektivní – jeho cílem je obecná ochrana nestrannosti.

Tradice a stabilita místo symbolické roztříštěnosti

Veřejný prostor by měl spojovat, ne rozdělovat. V posledních letech se však mnoho škol a institucí stalo dějištěm symbolických střetů, v nichž se místo výuky a služby občanům řešily ideologie. Utah se nyní snaží tuto tendenci zvrátit. Jde o návrat ke kořenům – k době, kdy škola učila číst, psát a myslet, ne říkat, co si myslet. Kdy státní úřad sloužil všem občanům bez rozdílu, nikoli jako nositel nějakého manifestu.

Nejde o útok na žádnou komunitu – jak se mnozí snaží tvrdit – ale o obnovení rovnováhy. O odmítnutí rozdělujícího symbolismu, který do školních tříd i veřejných prostor vnáší napětí.

Kritika i podpora

Zákon samozřejmě vzbudil ohlasy – jak kritické, tak souhlasné. Zatímco aktivistické skupiny varují před „vymazáváním reprezentace“, velká část veřejnosti zákon vnímá jako logický krok. Utahský guvernér Spencer Cox zákon sice nepodepsal, ale ani jej nevetooval – jeho postoj je tak diplomatický, přičemž sám uvedl, že základní záměr návrhu chápe.

Město Salt Lake City se rozhodlo protestovat tím, že svou radnici osvítí v barvách duhy. I to však podtrhuje, jak se otázka vlajek stává nástrojem kulturního konfliktu – a proč je možná právě teď důležité, aby se školy a úřady vrátily ke své nestrannosti.

Utah jako precedent, další státy váhají

Utah se stal prvním státem, který přijal takto komplexní opatření. Idaho mezitím schválilo podobný návrh, který se však týká pouze škol. Na Floridě už obdobné legislativní pokusy dvakrát neprošly. Přesto je vidět, že debata se vede napříč Spojenými státy – a Utah svým rozhodnutím zřejmě udává směr.

Jde o klidný návrat k normálu. K prostředí, kde není nutné všude deklarovat identitu, aby člověk měl svou hodnotu. K veřejnému prostoru, který nehlásá nic jiného než respekt k pravidlům a rovnost příležitostí.

Svět se možná pomalu probouzí z doby, kdy byly názory zaměňovány za morální povinnost. Utah ukazuje, že návrat k rovnováze je možný – a že nemusí být provázen křikem, ale jednoduchým pravidlem: Veřejný prostor má být pro všechny.

Zdroj: SeznamZprávy.cz (odkaz)

Další články