Turistická invaze kvůli KCD2: Český ráj se změnil v přeplněné bojiště o selfie

Ještě nedávno to byl kout klidu, přírody a tichých cest mezi skalami. Místo, kde si člověk mohl v ranním oparu vychutnat zurčící potoky, zříceniny hradů a výhledy, které braly dech. Jenže od chvíle, kdy vyšlo Kingdom Come: Deliverance 2, se Český ráj proměnil k nepoznání.

A není to jen nadsázka. Doslova – z malebného regionu je najednou turistický lunapark, v některých úsecích s atmosférou připomínající Václavské náměstí v plné sezoně. Průvody lidí s mobilem v ruce, fotící si každý kámen známý ze hry, se táhnou po cestičkách, které byly ještě před pár měsíci prázdné.

Na pokračování KCD jsem se těšil. Herní svět zasazený do mého milovaného kraje – Trosky, Hruboskalsko, Podtrosecká údolí… To zní jako splněný sen. Jenže už od března je jasné, že realita je o dost méně idylická.

Co býval tichý výlet na Věžický rybník, je dnes boj o průchod mezi skupinami návštěvníků, kteří hledají „ten přesný úhel“ z herní obrazovky. A zatímco si na selfie tyčích cvakají skalní brány, zablokují cestu, výhled i náladu.

Český ráj měl vždy své návštěvníky. Ale teď je to doslova invaze. Klidné cestičky jsou přeplněné, skalní města připomínají nákupní galerii v prosinci a výhledy na Trosky končí spíš výhledem na záda někoho před vámi.

Zní to zoufale, ale i dnes má Český ráj svá okénka klidu – musíte ale vstávat brzy, opravdu brzy. V šest ráno tam ještě člověk potká jen pár bláznů se stativem nebo postarší pár na nordic walkingu. Nebo musíte mít štěstí na špatné počasí – a doufat, že to ostatní odradí.

Za deště nebo v mlze má kraj zvláštní melancholii, která mu sluší. Bez davů, bez ruchu, jen skály a šumění listí.

Je to zvláštní. Hra, která přinesla našemu regionu světovou pozornost, současně odčerpává to, co bylo jeho největší devízou – autenticitu, ticho a klid. Rozumím lidem, kteří chtějí projít se „ve stopách Jindřicha“ – ale když se z tichých stezek stanou Instagramové dálnice, člověka to mrzí.

Český ráj je stále jedním z nejkrásnějších míst, co v Česku máme. Místem, kde se mísí skály, potoky, zříceniny, tajemná údolí a výhledy, které se člověku vryjí pod kůži. Jen teď musíte lovit ten správný okamžik, kdy se k vám nedovalí další skupina s foťákem.

Doufám, že až přejde prvotní vlna herního nadšení, zůstane jen zájem těch, kteří sem chtějí přijít kvůli krajině – ne kvůli achievementům z obrazovky. A že Český ráj zůstane tím, čím byl – rájem, ne kulisou.

Zdroj: Autorský text