Dlouhá cesta do Chorvatska elektromobilem: víc stresu než odpočinku

Green Deal slibuje čistší planetu a elektromobily mají být klíčovou součástí tohoto plánu. Automobilky jsou tlačeny k přechodu na elektrický pohon, reklamy ukazují rychlé nabíjení, bezstarostné cestování a absolutní svobodu. Jenže skutečný stav infrastruktury je někde úplně jinde. Evropská síť rychlodobíjecích stanic na dlouhé trasy prostě zatím není připravená.

Na dovolenou do chorvatského Biogradu na Moru jsem vyrazil s půjčenou Kia EV9. Na papíře vypadá auto dokonale – luxusní interiér, prostorná kabina, výborný výkon a baterie, která by měla bez problémů zvládnout dlouhé trasy. Jenže papírové parametry vám na cestě nepomůžou, když zjistíte, že realita dobíjecí infrastruktury se s marketingem míjí.

Po 300 kilometrech jsem musel poprvé nabíjet. To bych ještě bral. Jenže aplikace ukázala, že většina rychlonabíječek je obsazená, některé dokonce mimo provoz. Nakonec jsem skončil na 50kW nabíječce a čekal víc než hodinu. A to byl teprve začátek.

Používal jsem aplikaci Kia EV Route Planner, která má plánovat trasu podle dostupných stanic. Místo pohodlí to ale znamenalo víc stresu. Neustálé hlídání, jestli vyjde dojezd, sledování obsazenosti nabíječek a hledání volných míst – dovolená začínala spíš připomínat logistickou operaci než cestu za odpočinkem.

Na autě samotném přitom není co vytknout. Kia EV9 má dynamiku, pohodlí i technologie. Problém není ve voze, ale v tom, že vyšší rychlost znamená dramatický pokles dojezdu. Jakmile se držíte dálničních 130 km/h, spotřeba letí nahoru a vy víte, že vás za chvíli čeká další hodina u nabíječky.

Pro srovnání – Touaregem s třílitrovým dieselem jsem v Chorvatsku běžně za 10 až 11 hodini s přestávkou. Elektromobilem mi cesta trvala 14 hodin. Čtyři hodiny navíc na trase, kde normálně člověk sedí, jede a zastaví jednou na oběd, jsou prostě moc.

Možná by zkušenější řidič elektromobilu plánoval jinak. Možná by využil rekuperaci, znal všechny rychlonabíječky a měl víc štěstí. Ale i tak je absurdní, že musíte přizpůsobovat celý harmonogram autařině. Místo svobodné cesty jste rukojmí dobíjecí sítě.

Evropská unie a automobilky tlačí elektromobilitu jako pohodlnější, ekologičtější a levnější cestování. Jenže zatím platí spíš opak: pomalejší cesta, dražší provoz, víc nervů. Pokud tohle má být budoucnost, tak je zatím hodně vzdálená realitě.

Nejsem odpůrce elektromobilů. Pro městský provoz nebo denní dojíždění dávají smysl – jsou tiché, levné na provoz a pohodlné. Ale na dlouhé cesty do zahraničí? To je zatím spíš experiment než pohodlná volba.

Dokud nebude k dispozici hustá síť rychlodobíjecích stanic a ceny energie se neustálí, zůstanu u klasického motoru. Green Deal může být hezká vize, ale praxe zatím ukazuje, že realita cestování elektromobilem po Evropě je plná kompromisů, čekání a stresu.

Zdroj: medium.seznam.cz (odkaz), zadnyspeky.cz