Pít vodu je zdravé… dokud to s ní nepřeženete

Staré známé „osm sklenic vody denně“ je rada, která se vryla do paměti stejně jako „nejdřív snídaně, pak zuby“. Jenže pravda je složitější. Lidské tělo opravdu potřebuje vodu– je to základní složka našich buněk, krve, mozku i metabolismu. Ale univerzální číslo neexistuje. Co je málo pro jednoho, může být moc pro jiného.

Faktory jako tělesná hmotnost, fyzická aktivita, počasí, zdravotní stav nebo i typ stravy mají obrovský vliv na to, kolik tekutin denně potřebujeme. Ženy obvykle potřebují okolo 2,5 až 2,8 litru denně, muži i přes 3,5 litru. A pozor – tohle číslo už zahrnuje i vodu z potravin, jako je zelenina, ovoce nebo polévky. Není nutné do sebe litry vody doslova lít.

Spoléhat se jen na žízeň? To je trochu jako čekat, až auto začne škubat, než dolijete benzín. Pocit žízně se totiž objevuje až ve chvíli, kdy tělo signalizuje lehkou dehydrataci – a u starších lidí je navíc tento reflex otupělý.

Mnohem lepší ukazatel je moč: její barva a četnost močení. Pokud chodíte na záchod každé 2–3 hodiny a moč je světle žlutá nebo čirá, jste nejspíš v normě. Tmavá moč, silný zápach nebo příliš řídké močení jsou signálem, že je čas doplnit tekutiny – ale pozor, ne litrem naráz.

V létě často zapomínáme, že voda se dá „sníst“. A to velmi efektivně. Meloun, okurka, rajčata, hroznové víno nebo třeba broskve mají vysoký podíl vody a zároveň obsahují elektrolyty a vitaminy, které tělu pomáhají s rehydratací lépe než samotná čistá voda.

Polévky, smoothie, vývary nebo i jogurty jsou nenápadnými pomocníky každého pitného režimu. Pokud jíte hodně čerstvých potravin, možná nepotřebujete tolik pít – a naopak. Průmyslově zpracované potraviny, slané chipsy nebo suchary vodu naopak „vysávají“ a zvyšují potřebu tekutin.

Málo vody škodí. Ale víc neznamená lépe. Nadměrný příjem tekutin – obzvlášť nárazový – může vést ke stavu zvanému hyponatrémie, kdy se z těla vyplaví sodík a elektrolyty na nebezpečně nízkou úroveň. Můžete pociťovat slabost, nevolnost, bolest hlavy, zmatenost – a v krajních případech může dojít i k otoku mozku a smrti.

K tomuto stavu nedochází jen u sportovců na ultramaratonech. Známé jsou i případy z kanceláří, kdy lidé slepě následovali výzvy k vypití „tří litrů vody denně“. Tělo je chytrý organismus – když ho posloucháme a nepřeháníme to ani jedním směrem, odvádí svou práci skvěle.

„Káva dehydratuje.“ Mýtus, který ne a ne zmizet. Ano, kofein má mírný diuretický účinek – ale běžné množství kávy nebo čaje rozhodně nepůsobí jako odvodňovač. Naopak – šálek kávy nebo černého čaje tělu přinese víc vody než tekutiny, které případně ztratí. Když si tedy dáte cappuccino, stále hydratujete.

To samé platí pro perlivou vodu – není škodlivá a normální množství rozhodně nevede k odvápňování kostí nebo k „roztažení žaludku“, jak se někdy tvrdí. Pokud vám perlivá voda chutná víc než neperlivá, klidně si ji dopřejte. Lepší bublinky než suché hrdlo.

Nápoje s elektrolyty nejsou potřeba pokaždé, když se projdete do obchodu. Pokud se ale věnujete intenzivnímu sportu, běháte v horku nebo cvičíte déle než hodinu, smysl mají. Pomáhají nahradit nejen vodu, ale i důležité minerály. Ideální je začít pít už před výkonem – ne až když se třesete žízní.

Každý den je jiný – stejně jako každé tělo. Pitný režim nefunguje jako univerzální vzorec. Někdy vypijete litr a půl a jste v pohodě. Jindy potřebujete tři litry. Klíčové je pít pravidelně, rozumně a s ohledem na podmínky – počasí, zátěž, stravu.

Přemýšlejte nad tím, co pijete, kdy to pijete a proč. A nebojte se pít kávu nebo čaj, když vám chutná. Tělo není stroj – je to jemně vyvážený systém, který vám sám řekne, co potřebuje. Jen ho nesmíte ignorovat.

Zdroj: NationalGeographic.com (odkaz), zadnyspeky.cz