Balená voda vs. kohoutková: platíme stonásobně víc za stejný obsah

Podívejte se někdy do nákupního košíku před vámi u pokladny. Ve většině případů v něm najdete alespoň jednu PET lahev. Pro spoustu lidí je balená voda samozřejmostí, kterou kupují automaticky spolu s potravinami. Argumenty bývají podobné: „kohoutková nechutná“, „balená je zdravější“ nebo „pramenitá voda je čistší“.

Jenže realita je jiná. Česká kohoutková voda je dlouhodobě považována za jednu z nejkvalitnějších v Evropě i ve světě. Přesto za balenou vodu každoročně zaplatíme miliardy korun – často zbytečně.

Ekonomický rozdíl mezi vodou z vodovodu a balenou vodou je obrovský. Jeden litr kohoutkové stojí v průměru kolem 10 až 15 haléřů. Naopak za litr balené vody zaplatíme klidně 10 až 15 korun. Rozdíl je tedy až stonásobný.

Pro čtyřčlennou rodinu, která by pila výhradně balenou vodu, to může znamenat až 20 000 korun ročně. Přitom za stejnou částku by pokryla nejen pitný režim kohoutkovou vodou, ale i praní, sprchování a mytí nádobí po celý rok.

Kohoutková voda v Česku patří k nejlépe hlídaným potravinám vůbec. Hygienici pravidelně testují desítky parametrů – od obsahu dusičnanů, přes těžké kovy až po mikrobiologickou čistotu. Limity jsou nastaveny tak, aby byla voda bezpečná i pro kojence.

Pověst balené vody jako „čistší“ a „zdravější“ je do velké míry výsledkem marketingu. Ano, existují přírodní minerálky z hlubinných vrtů nebo chráněných pramenů. Ale většina balené vody je v podstatě to samé, co teče z kohoutku – jen zabalené do plastu a prodávané za stonásobnou cenu.

Při koupi balené vody málokdo přemýšlí o její ekologické stopě. Výroba plastových lahví vyžaduje velké množství ropy a energie. Poté voda putuje stovky kilometrů kamiony do distribučních center a následně do obchodů.

Ani recyklace problém neřeší. Přestože se část PET lahví zpracuje, obrovské množství končí na skládkách, ve spalovnách nebo dokonce v přírodě. Plast se rozkládá desítky let a během toho uvolňuje mikroplasty, které pronikají do půdy, vody i potravního řetězce.

Výrobci se sice snaží působit „zeleně“ – používají recyklovaný plast, papírové etikety nebo ekologické slogany – ale podstata problému zůstává stejná. Platíme za něco, co máme doma prakticky zdarma, a zároveň tím škodíme planetě.

Samozřejmě jsou situace, kdy balená voda své místo má. Například u sportovců nebo lidí s vysokou fyzickou zátěží mohou minerálky a iontové nápoje pomoci rychle doplnit důležité látky, jako je sodík, draslík nebo hořčík. Balená voda je praktická i na cestách do zemí, kde není kvalita kohoutkové vody zaručená.

Pro běžné každodenní pití v Česku ale balená voda nedává smysl– ani ekonomicky, ani ekologicky. Pokud vám vadí chuť chloru, jednoduchým řešením může být filtrační konvice. Pořizovací cena je nízká a chuť vody se výrazně zlepší.

Kupování balené vody v Česku je do značné míry zvyk, který dlouhodobě udržuje chytrý marketing. Fakta ale mluví jasně: kohoutková voda je kvalitní, bezpečná, levná a ekologická. Přechod na ni, alespoň částečně, znamená nejen úsporu peněz, ale i výrazně menší zátěž pro životní prostředí.

Rozhodnutí, jestli se necháme vést reklamou, nebo rozumem, je na nás. Čím víc lidí si to uvědomí, tím zdravější budou nejen naše peněženky, ale i planeta.

Zdroj: Energozrouti.cz (odkaz), zadnyspeky.cz