Exkluzivně: Život ve vesmíru může odhalit jednoduchý test

Článek byl přeložený a vytvořený podle tiskové zprávy Deborah Pirchnerové z Frontiers

Cesta k objevení života mimo naši planetu může vést přes bakterie, které umí na Zemi přežít v těch nejextrémnějších podmínkách. Není to poprvé, co se vědci zaměřili na tyto bakterie, ale v tomto vědeckém příběhu nehrají hlavní roli.

Pokud by tyto, nebo podobné bakterie dokázaly přežívat i jinde ve vesmíru, vědci by je možná dokázali najít pomocí chemotaxe. Použili by návnadu, která by je rozpohybovala.

Chemotaxe je jednou z možností, jak najít živé mikroorganismy, které se mohou pohybovat nezávisle, což je schopnost, která je solidním náznakem života. Vědci z Německa proto přišli s nápadem, jak vyvolat pohyb pomocí chemické látky, na kterou by mohly reagovat.

Vědci z Německa vyvinuli novou a zjednodušenou metodu pro indukci chemotaktické motility u některých nejmenších forem života na Zemi. Testy probíhaly na třech typech mikrobů. Dvou bakteriích a jednom typu archebakterie a zjistili, že se všechny přesunuly k aminokyselině zvané L-serin, biogenní aminokyselině, která je jednou ze základních stavebních složek proteinů.

„Tento pohyb, známý jako chemotaxe, by mohl být silným indikátorem života a mohl by vést budoucí vesmírné mise hledající živé organismy na Marsu nebo jiných planetách,“ řekl Max Riekeles, výzkumník z Technické univerzity v Berlíně.

Druhy zahrnuté do studie byly vybrané kvůli jejich schopnosti přežít v extrémních prostředích. Vysoce pohyblivý Bacillus subtilis ve své spórové formě přežije extrémní podmínky a vydrží teploty až 100 °C. Pseudoalteromonas haloplanktis, který je izolováný z antarktických vod, má schopnost růst v chladnějším prostředí, mezi -2,5° a 29°C. Archeon Haloferax volcanii (H. volcanii), patří do skupiny podobné bakteriím, ale geneticky je odlišný. Mezi jeho přirozené stanoviště patří Mrtvé moře a další vysoce slaná prostředí, takže je také dobře přizpůsobený k tomu, aby snášel extrémní podmínky.

Bakterie a archaea jsou dvě z nejstarších forem života na Zemi, ale pohybují se různými způsoby a své systémy pohyblivosti vyvinuly nezávisle na sobě. Testováním obou skupin můžeme učinit metody detekce života pro vesmírné mise, spolehlivějšími," vysvětlil Riekeles.

L-serin, aminokyselina, kterou vědci použili k pohybu těchto druhů, již dříve prokázala, že spouští chemotaxi u široké škály druhů ze všech oblastí života. Vědci předpokládají, že existuje také na Marsu.

Pokud má život na Marsu podobnou biochemii jako život na Zemi, je pravděpodobné, že L-serin by mohl přitahovat potenciální marťanské mikroby.

Výsledky ukázaly, že L-serin fungoval jako atraktor pro všechny tři druhy. Protože H. Volcanii prospívá v extrémně slaném prostředí, mohl by být dobrým modelem pro druhy života, které by vědci mohli najít na Marsu.

Vědci použili zjednodušený přístup, který by mohl být rozdílný mezi tím, zda je to možné na budoucích vesmírných misích, nebo ne. Místo složitého vybavení použili skluzavku se dvěma komorami oddělenými tenkou membránou. Na jednu stranu umístili mikroby a na druhou přidali chemický L-serin. Pokud jsou mikrobi naživu a mohou se pohybovat, přilavou přes membránuk k L-serinu. Tato metoda je snadná, cenově dostupná a nevyžaduje výkonné počítače k analýze výsledků.

Aby však tato metoda fungovala na vesmírné misi, bylo by zapotřebí určitých úprav procesu. Menší a robustnější zařízení, které dokáže přežít drsné podmínky vesmírných letů a systém, který může pracovat automaticky bez lidského zásahu.

Jakmile budou tyto potíže překonané, mikrobiální pohyb by mohl pomoci odhalit mikroby, které by mohly existovat ve vesmíru, například v oceánu Jupiterova měsíce Europa.

Na tuto zprávu se vztahuje embargo a odkaz na tiskovou zprávu EurekAlert bude doplněn později.