Článek
Slovenská akademie věd, Roberta Prokešová, Geografický ústav SAV, vvi
Kromě stáří vědce také zajímalo, zda mohly výlevy bazaltových láv přesměrovat tok paleo-Hronu, nebo zpomalit rychlost hloubení jejího koryta.
Vyhaslá čedičová sopka Putikov vŕšok, leží asi 0,5 km východně od obce Tekovská Breznica na území středního Slovenska. Na slovenském území je představitelem nejmladší sopečné činnosti vulkanitů Karpatského oblouku a společně s vulkanity pohoří Harghita v Rumunsku, je jedním z nejmladších projevů sopečné aktivity v Karpatsko-Panonské oblasti.
Změnil vulkán tok řeky Hron?
Při aktivitě bazaltových vulkánů převažuje produkce lávových proudů. Ty jsou řídké a tekuté, a tak se často dostávají i do říčních údolí. To může vést k přehrazení, vzniku dočasných jezer a v některých případech i k přesměrování toku řeky.
Přívlastek - nejmladší sopka, získala díky tomu, že lávový proud překrývá sedimenty říčního terasu, které se ukládaly díky Hronu. Tato terasa leží nízko nad současným korytem řeky, proto se předpokládalo, že její věk mladý.
110tisíc nebo 450tisíc let?
Datování sedimentů terasy luminiscenční metodou (OSL), které proběhlo v roce 2005, potvrdilo, že je mladá. Její stáří bylo podle této metody odhadované na zhruba 110 tisíc let, ale díky nové metodě, je OSL v rozporu s údaji, které poskytují radiometrické metody(K/Ar), které překrývají terasu. Podle těchto dat byl její věk, i po několika opakováních, stanoven na 400 až 450 tisíc let.
Ve své vědecké práci Prokešová et al. (2024) vědci kombinovali výsledky nových numerických datování s analýzou topografických ukazatelů, získaných speciálními morfometrickými technikami z digitálního modelu reliéfu.
Zaměřili se především na topografické znaky ukazující na přehrazení údolí paleo-Hronu v době výlevů bazaltových láv. Jejich výsledky zpochybňují velmi mladý věk Putíkova vršku a naznačují celkové zpomalení zařezávání koryta řeky Hron v oblasti středoslovenských neovulkanitů v pozdním pleistocénu až holocénu.
