Článek
Většina magnetického pole je generovaná v hloubkách více než 3000 km pohybem roztaveného železa ve vnějším jádru. Zbývajících 6 % je částečně způsobeno elektrickými proudy v prostoru obklopujícím Zemi a částečně díky magnetizovaným horninám v horní litosféře, tuhé vnější části Země, sestávající z kůry a svrchního pláště.
Ačkoli je toto „litosférické magnetické pole“ velmi slabé, a proto je obtížné ho detekovat z vesmíru, trojice družic Swarm jsou schopné zmapovat své magnetické signály. Po třech letech sběru dat byla vydaná dosud největší mapa tohoto pole zmapovaného z vesmíru.
Magnetické pole a elektrické proudy v blízkosti Země vytvářejí složité síly, které mají nezměrný dopad na náš každodenní život. Ačkoli víme, že magnetické pole pochází z několika zdrojů, není dosud plně pochopené, jak přesně vzniká a proč se mění. Mise ESA Swarm pomáhala odhalit složitost tohoto pole.
„Kombinací měření ze Swarm s historickými daty z německé družice CHAMP a použitím nové techniky modelování, bylo možné extrahovat drobné magnetické signály magnetizace kůry,“ vysvětlil Nils Olsen z Technické univerzity v Dánsku, jeden z vědců tvořící novou mapou.
Trio družic ESA Swarm dopravila na plánovanou dráhu, která je blízká polární dráze, ruská lehká nosná raketa Rokot, která odstartovala z kosmodromu Pleseck v severním Rusku 22. listopadu ve 12:02 h GMT (13:02 h středoevropského času). Satelity sledovaly magnetické pole od hlubin jádra naší planety až do nejvyšších vrstev zemské atmosféry.
