Vyhodit vlaštovku z vesmíru? Japonský experiment ukázal víc, než se čekalo

Vědci z Tokia si nehráli. Cílem nebyla jen kuriozita, ale seriózní výzkum inspirovaný origami. Vzali klasickou papírovou vlaštovku, mírně ji upravili pomocí tenkého hliníku, a začali modelovat, jak by se chovala při uvolnění z ISS, tedy z výšky zhruba 400 kilometrů nad Zemí.

Ve vesmíru panují specifické podmínky. ISS se pohybuje rychlostí téměř 28 000 km/h, ale v okolí je tak řídká atmosféra, že neklade téměř žádný odpor. Teoreticky by tak vlaštovka mohla několik dní klidně klesat, místo aby okamžitě shořela jako meteorit.

Digitální model ukázal, že sestup vlaštovky z oběžné dráhy by mohl trvat zhruba 3,5 dne. Až do výšky 120 kilometrů by byl let poměrně stabilní. Pak ale začne atmosféra hustnout a rychlost vlaštovky roste. A to je přesně bod zlomu – v tom okamžiku začíná papírový model hořet a rozpadat se vlivem extrémního tepla a tlaku.

Aby si byli jisti, vědci svou skládanku otestovali v aerodynamickém tunelu univerzity Kašiwa. Papírový letoun čelil proudům vzduchu o rychlosti přes 8 500 km/h. Výsledek byl drsný: špička se ohnula, křídla začala černat a doutnat. Přesto ale – a to je klíčové – přežila vlaštovka sedm sekund v extrémních podmínkách.

To stačilo k tomu, aby výzkumníci prohlásili: část letu z oběžné dráhy by vlaštovka opravdu zvládla.

Za tímto experimentem ale nebyl jen akademický rozmar. Výzkum origami konstrukcí má obrovský potenciál – zejména v oblasti vesmírných technologií. Papírové skládanky totiž kombinují lehkost, skladnost, pevnost a pružnost. Vědci zvažují, že podobná řešení by mohla posloužit při návrhu miniaturních sond, které by například samostatně vstupovaly do atmosféry planet a sbíraly data.

Jedním z prvních konceptů je mise LEAVES – drobné letounky, které by bez motoru klouzaly atmosférou Venuše a sbíraly informace o jejím složení.

Papírová vlaštovka z vesmírunení jen efektní nápad pro popularizační přednášky. Jde o důkaz, že i zdánlivě dětská hračka může přinést nové poznatky pro výzkum atmosfér, ekologický monitoring nebo výuku aerodynamiky.

Některé z nejzásadnějších vědeckých objevů totiž začaly právě takhle – otázkou, která vypadala na první pohled nesmyslně.

Zdroj: CT24.cz (odkaz), ittb.cz