Švarcsystém není jen podvod, je to i volání po změně pracovního trhu

Pojem švarcsystém se v Česku skloňuje už více než třicet let. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel místo klasického pracovního poměru nutí pracovníka stát se OSVČ, aby ušetřil na odvodech. Obě strany se pak tváří, že jde o podnikatelský vztah – ale ve skutečnosti fungují jako zaměstnanec a nadřízený.

Typické znaky? Pravidelná pracovní doba, práce v prostorách firmy, používání jejích nástrojů, plnění úkolů podle pokynů a žádná skutečná podnikatelská svoboda. Právě to odlišuje legální spolupráci OSVČ od nelegálního zaměstnávání.

Z pohledu zákona je švarcsystém zakázán už od roku 2012 a podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) jde o formu nelegální práce. Přesto je dnes na trhu běžnější než kdy dřív – a to napříč obory, od stavebnictví po marketing.

Z právního pohledu je švarcsystém problém. Z ekonomického – symptom. Ukazuje, jak hluboce nevyvážený je systém odvodů a pracovních vztahů.

Zaměstnanec odvádí ze své mzdy i s firmou dohromady přes 45 % na sociální a zdravotní pojištění, přičemž většina z těchto peněz odchází státu. Naproti tomu OSVČ odvádí výrazně méně, ale zároveň nese plnou odpovědnost za nemocenské, důchod či pojištění. Problém je, že už od prvního dne podnikání musí platit zálohy v řádech tisíců korun měsíčně, ať vydělává, nebo ne.

Mnoho lidí tak do podnikání nejde z touhy po svobodě, ale z nutnosti. Firma jim oznámí: „Můžeš u nás pracovat, ale jen na IČO.“ A člověk, který potřebuje živobytí, souhlasí. Vznikne vztah, který formálně vypadá jako podnikání, ale fakticky jde o závislou práci.

Od ledna 2025 vstoupila v platnost přísnější pravidla. Státní úřad inspekce práce může kromě vysokých pokut uložit i zákaz činnosti až na dva roky. Firmy, které švarcsystém využívají, se navíc ocitají na úřední desce – veřejně a na celý rok.

Pokuty přitom nejsou symbolické:

Kontroly se zaměřují hlavně na stavebnictví, logistiku, ostrahu a IT. Inspektoři sledují, jak spolupráce probíhá v praxi – ne, co je napsané ve smlouvě. Kdo pracuje podle rozvrhu firmy, pod vedením nadřízeného, s její technikou a bez možnosti odmítnout práci, má problém.

Inspektoři práce mají dnes mnohem širší pravomoci než dřív. Mohou pořizovat fotografie, videa, zvukové záznamy a analyzovat interní dokumenty – třeba směnové rozpisy, přístupové logy nebo e-maily s pokyny.

Kromě toho se zaměřují i na reálné chování lidí na pracovišti. Ptají se, kdo komu zadává úkoly, kdo schvaluje dovolené, zda pracovník používá vlastní nástroje a zda má možnost spolupracovat i s jinými klienty. Pokud se ukáže, že „podnikatel“ dělá vše stejně jako zaměstnanec, vzniká jednoznačný důkaz o švarcsystému.

Je snadné říct, že švarcsystém je zlo. Ale jeho masový výskyt odhaluje i něco jiného – selhání pracovního trhu a daňového systému.

Mnoho malých podnikatelů končí už během prvního roku právě kvůli povinným odvodům. A lidé, kteří by chtěli podnikat férově, často zjistí, že je to finančně neudržitelné. Na druhé straně firmy čelí vysoké administrativní zátěži, komplikovanému zákoníku práce a nemožnosti pružně reagovat na trh.

Výsledkem je šedá zóna, ve které se potkávají obě frustrace – zaměstnavatelé chtějí jednodušší spolupráci, zaměstnanci vyšší čistý příjem. A tak vzniká systém, který je sice nelegální, ale zároveň pochopitelný.

Od června 2025 platí tzv. flexibilní novela zákoníku práce, která má usnadnit kombinaci zaměstnání a jiných forem práce. Zároveň se připravuje zcela nový model spolupráce mezi OSVČ a firmami – jakýsi „střed mezi zaměstnancem a podnikatelem“.

Podle návrhu by spolupracující OSVČ získala určitou ochranu – například nárok na dovolenou nebo ochranu před diskriminací – ale zároveň by si zachovala volnost.

Inspirací jsou zahraniční modely: britský worker, španělský economically dependent worker nebo rakouský freie Dienstnehmer. Česká varianta by mohla vstoupit v platnost kolem roku 2027 a stát by v ní přebral část odvodů.

Pokud se podaří tento model nastavit, mohl by konečně vyřešit to, co švarcsystém jen maskuje – potřebu moderní, flexibilní a férové formy spolupráce.

Firmy i živnostníci by měli zkontrolovat své smlouvy a zajistit, aby spolupráce nesla znaky skutečné samostatnosti:

Vyplatí se mít i připravenou komunikační strategii pro případ kontroly – aby bylo zřejmé, jak spolupráce vznikla, jak funguje a proč nejde o závislou práci.

Švarcsystém je dnes nejen právní, ale i společenské téma. Ukazuje, že český pracovní trh je rozkročený mezi minulostí a budoucností. Na jedné straně stojí přeregulovaný zákoník práce, na druhé touha po svobodě, flexibilitě a důstojném výdělku.

Pokud stát nenajde cestu, jak legálně umožnit moderní formy spolupráce, švarcsystém nezmizí. Jen změní podobu – a dál bude odrážet realitu, kterou zákony zatím nedokážou dohonit.

Zdroj: Podnikatel.cz (odkaz), ittb.cz