Článek
Chytrý prsten? Než si ho nasadíte, zvažte i tohle
Když se poprvé podíváte na chytrý prsten Oura, Ultrahuman nebo Evie od Movana, působí nenápadně až futuristicky. Tělo z titanu, elegantní design, žádný display – a přesto plné funkcí. Měří srdeční tep, teplotu kůže, aktivitu i spánek. Zdá se, že tohle je technologie, která překonala chytré hodinky. Ale když pomine prvotní nadšení, přichází běžný denní provoz – a s ním i řada kompromisů, o kterých výrobci mluví jen potichu, pokud vůbec.
Výdrž? Méně než čekáte
Na papíře slibují výrobci 5–7 dní provozu. Realita ale často vypadá jinak. Při aktivním sledování dat, časté synchronizaci nebo propojení s dalšími zařízeními se výdrž zkracuje klidně na 2–3 dny. Nabíjení navíc není univerzální – potřebujete speciální dokovací stanici, kterou si s sebou těžko vezmete na víkend bez elektřiny. A pokud se prsten vybije v noci? Informace o spánku jsou pryč.
Padne všem? Bohužel ne
Přestože se prsteny vyrábějí v různých velikostech, pohodlí není zaručeno. Někomu sedí jako ulitý, jiný má po několika hodinách otlačeniny, nepříjemné pocity, nebo ho zkrátka omezuje při běžných činnostech. Na rozdíl od hodinek ho těžko „povolíte“, když začne tlačit – a rozhodně si ho nepřehodíte na druhou ruku jen tak během dne.
Chytrý prsten
Bez telefonu to nejde
Chytré prsteny jsou zcela závislé na aplikaci v mobilu. Bez ní neukazují vůbec nic – žádný čas, žádné kroky, žádné notifikace. Neustálá synchronizace přes Bluetooth je nutností a aktualizace systému občas naruší i běžné fungování. A pokud se výrobce rozhodne ukončit podporu daného modelu? Na ruce vám zůstane jen nefunkční prstýnek.
Kam mizí vaše data?
Jedna z nejméně řešených otázek je ochrana soukromí. Prsten sbírá citlivé informace – srdeční rytmus, teplotu, menstruační cyklus, spánek i stres. Ale víte, kde ta data končí? Často na serverech mimo vaši kontrolu. Výrobci je někdy sdílejí s partnery, využívají k analýzám nebo výzkumu, a možnost jejich lokálního uložení či smazání je velmi omezená. Transparentnost v této oblasti stále pokulhává.
Cena jako za hodinky. A pak dál platíte
Pořizovací cena kolem 6–12 tisíc korun není malá, ale stále odpovídá výbavě. Problém je, že tím to často nekončí. Například populární Oura prsten vyžaduje měsíční předplatné pro přístup k plné analýze. Bez něj máte jen omezený náhled na data. A tak se z prstenu za 8 tisíc stává nástroj, který vás ročně stojí další tisíce.
Miniaturizace má svou daň
Senzory v prstenech jsou sice sofistikované, ale malý formát má limity. Při sportu, kde se prsten může otáčet, nebo při chladnějších prstech, může být měření značně nepřesné. Záznamy tepové frekvence, saturace kyslíku nebo teploty nemusí odpovídat realitě – a rozhodně je nelze brát jako lékařsky přesné údaje.
Dlouhodobé nošení není bez následků
Prsten nosíte většinou 24/7 – tedy i při sportu, mytí rukou, spaní, vaření. A i když výrobci slibují odolnost, realita bývá jiná. Kontakt s chlorovanou vodou, krémy nebo potem může vést k poškození čidel, odlupování povrchu nebo znečištění, které ovlivní přesnost měření. Péče o prsten je nutná, jinak se snadno opotřebí.
Může být i nebezpečný
Během sportu nebo manuální práce může být kovový prsten na prstu spíše rizikem. Hrozí naražení, poškrábání, a u některých lidí dokonce zhoršení zdravotního stavu – například při srdečních arytmiích, kdy zařízení chybně interpretuje signály. Pokud máte zdravotní potíže, měli byste se vždy poradit s lékařem.
Závěr: Zvažte, co opravdu potřebujete
Chytré prsteny nejsou špatný nápad. Naopak – pro některé uživatele jsou elegantním řešením, jak sledovat zdraví nenápadně a bez rušivých displejů. Ale nejsou bezchybné. Vyžadují péči, mají technická omezení a mohou se snadno stát jen drahým šperkem, pokud jim nevěnujete pozornost.
Než investujete do chytrého prstenu, položte si jednoduchou otázku: Opravdu potřebuju prsten na měření spánku, když mi hodinky nabídnou totéž – a víc?
