Článek
Miminka rozumí víc, než si myslíme
V běžné konverzaci často chápeme význam nových slov z kontextu, aniž bychom danou věc někdy viděli. Tato schopnost není výsadou dospělých. Výzkum amerických vědců ukázal, že už děti ve věku 15 měsíců dokážou vytvořit mentální obraz neznámého objektu pouze na základě jazyka, který slyší. A to i přesto, že objekt fyzicky nikdy neviděly.
Tým vývojových psychologů z Northwestern University a Harvard University odhalil, že batolata si umí vytvořit první představu — nebo alespoň „mentální nástin“ — o významu nového slova čistě na základě poslechu dospělých.
Když se mluví o „kumkvátu“, i bez kumkvátu
Představte si dítě, které si hraje s kostkami, zatímco rodiče si poblíž povídají o jídle. Slovo jako „kumkvat“ může v rozhovoru zaznít vedle známějších slov jako jablko nebo banán. Dítě tak i bez pohledu na kumkvat zachytí, že se pravděpodobně mluví o ovoci. Tuto jazykovou stopu si uloží a později, při pohledu na neznámý objekt, dokáže odhadnout, že právě on může být „kumkvat“.
Batolata
Experiment s batolaty: klíč k pochopení
Studie se účastnilo 134 dětí ve věku 12 a 15 měsíců. Výzkumníci je nejprve seznámili s běžnými slovy jako „apple“ nebo „banana“ v kombinaci s obrázky. Následně dítě slyšelo nové slovo, například „kumquat“, zatímco objekt byl skrytý. Nakonec vědci dítěti ukázali dvě nové věci – například skutečný kumkvat a šlehací metlu – a zeptali se: „Kde je kumkvat?“
Výsledek byl překvapivý. Patnáctiměsíční děti se častěji dívaly na ovoce než na artefakt, i když daný objekt nikdy předtím neviděly. Ukázalo se, že dokážou využít jazykový kontext a vyvodit, co asi tak nové slovo znamená. Dvanáctiměsíční děti tuto schopnost ještě neprojevily.
Slova tvoří svět i bez obrázků
„Mnoho lidí si myslí, že aby dítě pochopilo význam slova, musí ho slyšet v přítomnosti daného objektu. Jenže v běžném životě často mluvíme o věcech, které právě nevidíme. A to platí i pro miminka,“ vysvětluje hlavní autorka studie Sandra Waxman z Northwestern University.
Děti podle ní dokážou vnímat slova jako součást větších kontextových celků. Pokud uslyší nové slovo po boku známých slov, vytvoří si první významovou představu — třeba jen „je to taky nějaké ovoce“.
Jazyk jako spouštěč představivosti
Tato schopnost ukazuje, jak zásadní roli hraje jazyk už v nejranější fázi života. Dítě vnímá jazyk nejen jako zvuky, ale jako nositele významů, které mohou později přiřadit ke konkrétním věcem. Je to schopnost, která v budoucnu umožní učit se abstraktně a bez přímé zkušenosti.
Výsledky mají i praktický přesah – podporují například čtení dětem, i když ještě nemluví. Právě čtené nebo mluvené slovo se může stát zárodkem pro budoucí porozumění.
Co studie ukazuje?
- 15měsíční děti si dokážou přiřadit význam novému slovu i bez vizuálního odkazu.
- Používají jazykový kontext k vytvoření mentálního „gistu“ – první představy o významu slova.
- 12měsíční děti tuto schopnost zatím nemají – jejich jazyková základna je příliš úzká.
- Výsledky potvrzují, že jazykové prostředí má obrovský vliv na raný kognitivní vývoj.
Miminka přemýšlejí dřív, než mluví
Nová studie potvrzuje to, co rodiče často intuitivně tuší: že i malinké děti nasávají jazyk jako houba. Nejenže slyší a pamatují si slova, ale také si vytvářejí představy o světě, který zatím nikdy neviděly. A právě to je jedním ze základních stavebních kamenů lidského myšlení.
Tato práce otevírá cestu k dalšímu zkoumání toho, jak děti vnímají svět, a znovu zdůrazňuje, jak moc je důležité s dětmi mluvit – i když si ještě neumí odpovědět.
Zdroj: Scitechdaily.com (odkaz)
