Hlavní obsah
 Žádný špeky

Káva z laboratoře má nahradit tu z plantáže. Zachrání planetu, ale změní tradice

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Káva

Kávu miluje celý svět. Jenže její pěstování výrazně zatěžuje životní prostředí. Vědci proto přišli s překvapivým řešením – kávou bez kávových zrn, vypěstovanou v laboratoři.

Reklama

Článek

Káva: globální láska s temnou stopou

Káva je každodenní samozřejmostí pro miliardy lidí. Ranní rituál, povzbuzovač do práce, chvíle klidu i společenský symbol. Všude na světě se každou sekundu připravují desítky tisíc šálků, aniž by se lidé zamýšleli nad tím, co tohle globální šílenství stojí naši planetu.

A že je ta cena vysoká. Podle dat serveru Ekolist se na jeden jediný šálek espressa spotřebuje kolem 140 litrů vody. To je víc, než kolik pojme běžná vana. A to nemluvíme o odlesňování, chemických hnojivech, pesticidech a dlouhé přepravě přes kontinenty. Kávová závislost má totiž ekologickou stopu, která už začíná být neudržitelná.

Laboratorní káva: budoucnost, která chutná jako ta pravá

Vědci z Finska se rozhodli tenhle problém řešit po svém – ve zkumavce. Tým z výzkumného institutu VTT oznámil, že se jim podařilo vytvořit kávu bez použití klasických zrn, a to díky technologii kultivace buněk. Výsledkem je prášek, který po uvaření voní a chutná podobně jako běžná káva.

Podle magazínu ChemistryViews má tato „umělá“ káva řadu výhod:

  • Nepotřebuje plantáže, takže se přestane kácet tropický prales.
  • Drasticky snižuje spotřebu vody oproti běžnému pěstování.
  • Nevyžaduje přepravu přes půl planety, čímž se sníží uhlíková stopa.

Navíc je celoročně „sklizená“ bez závislosti na klimatu či sezóně.

Foto: Freepik

Káva

Opravdu chceme kávu z laboratoře?

Otázka ale zní: Jsme na to připraveni? Pro mnohé je káva víc než nápoj – je to vůně domova, paměť na dětství, tradice, rituál. Nahradit tento kulturní symbol umělým produktem nebude jen technologický, ale hlavně psychologický skok.

Přesto to není úplně bez precedentu. Trh je dnes plný veganských a alternativních náhražek masa, mléka, vajec – a lidé si zvykli. Někteří z nutnosti, jiní z přesvědčení. Proč by to nešlo i s kávou?

Ekologie versus lidské osudy

Nejde však jen o zvyky konzumentů. Pěstování kávy živí miliony lidí po celém světě, zejména v rozvojových zemích. Pokud by se káva začala vyrábět pouze v laboratořích, co se stane s těmito komunitami?

Tito lidé nemají alternativní zdroje příjmu. A pokud by se zemědělci museli přeorientovat na jiné plodiny, hrozí, že by se začaly pěstovat ještě náročnější a agresivnější plodiny – třeba pro bioethanol nebo palmový olej. A to by mohlo mít pro planetu ještě horší dopad než současná káva.

Vědci proto musí vedle technologického vývoje nabídnout i sociální a ekonomická řešení. Jinak hrozí, že z ekologické snahy vzejde další krize, tentokrát humanitární.

Závěr: Káva na rozcestí

Jestli bude tradiční káva nahrazena umělou, nebo zda dojde jen k její ekologičtější variantě, ukáže čas. Faktem je, že současný stav není dlouhodobě udržitelný – jak pro planetu, tak pro její obyvatele.

Laboratorní káva se zatím jeví jako elegantní řešení. Chutná téměř stejně, a přitom odlehčí přírodě. Ale aby měla šanci skutečně uspět, bude potřeba změnit nejen technologii, ale i lidské myšlení. Učinit z kávy zkumavkový produkt je totiž revoluce nejen v zemědělství, ale i v kultuře.

A co vy? Odpustili byste si ranní espresso, kdyby to planetě skutečně pomohlo?

Zdroj: ChemistryViews.com (odkaz)

Další články