Klíšťata nejdou po každém: Těmhle lidem hrozí největší riziko

Být miláčkem přírody nemusí být vždy výhoda. Zejména pokud vás příroda doslova miluje — v podobě klíštěte, které na vás číhá v trávě a křoví. Nový výzkum Masarykovy univerzity v Brně totiž ukázal, že klíšťata mají jednoznačného favorita: krevní skupinu A (II). Lidé s touto skupinou krve jsou výrazně častěji cílem těchto drobných, ale nebezpečných parazitů.

Vědci z Masarykovy univerzity provedli sérii experimentů s běžně rozšířeným druhem klíštěte Ixodes ricinus, který přenáší závažná onemocnění jako klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Výsledky, publikované v Annals of Agricultural and Environmental Medicine, jsou jasné: klíšťata si při každé příležitosti vybírala krev skupiny A.

Za touto preferencí nejspíš stojí chemické složení a povrchové antigeny červených krvinek. Přesný mechanismus není dosud zcela pochopen, ale výzkum potvrzuje, že krevní skupina, tělesná vůně, teplota kůže a množství oxidu uhličitého hrají v atraktivitě pro klíšťata zásadní roli.

Klíšťata jsou aktivní od jara do podzimu, především ve vlhkých a teplých podmínkách. Právě v tomto období se stávají vážným rizikem pro lidské zdraví. Každý rok se v Česku nakazí lymskou boreliózou tisíce lidí. Jen v roce 2020 bylo evidováno více než 850 případů klíšťové encefalitidy, přičemž skutečné počty mohou být výrazně vyšší kvůli nedostatečnému hlášení.

Podle docentky Aleny Žákovské, která se výzkumu klíšťat věnuje přes dvacet let a sama boreliózu prodělala, je situace znepokojivá: „Vědci dlouho nechtěli připustit, že patogeny se mohou přenášet i jinými krev sajícími členovci, například komáry. Přesto jsme v laboratorních vzorcích komárů opakovaně detekovali DNA borelií.“

Kombinace nízké proočkovanosti, příhodných klimatických podmínek a rozšířeného výskytu přírodních stanovišť (vlhkých luk, lesů a přehrad) z Česka činí jednu z nejrizikovějších oblastí výskytu klíšťaty přenášených nemocí v Evropě. Na rozdíl od encefalitidy, proti které existuje vakcína, na boreliózu se očkovat nelze.

„Borelióza je zákeřná, protože bakterie se dokáže v lidském těle přizpůsobit, měnit povrchové antigeny a vytvářet si ochranný obal proti imunitnímu systému,“ vysvětluje Žákovská. Právě tato schopnost bakterie znesnadňuje vývoj účinné vakcíny.

Nejlepší ochranou zůstává prevence. Mezi osvědčené rady patří:

Přírodní repelenty, jako jsou citrusy, ocet nebo hřebíček, mohou být rovněž účinné, ale je potřeba je častěji obnovovat.

Při odstranění klíštěte neotálejte. Čím kratší dobu je přisáté, tím menší je riziko přenosu nemoci. V ideálním případě je nutné klíště odstranit do 6 hodin. Nejbezpečnějším způsobem je použití pinzety – klíště uchopit co nejblíže u kůže, kývavým pohybem vytáhnout a ranku vydesinfikovat.

Nevhodné je použití oleje nebo mastí, které mohou způsobit udušení klíštěte a vyplavení patogenů do rány.

Ano, v Česku funguje několik laboratoří, které rozbory nabízejí. Po vytažení klíštěte je potřeba jej rychle zaslat spolu s vyplněným formulářem. Výsledek (pozitivní či negativní) je důležitý – při výskytu jakýchkoli příznaků lze díky němu rychleji reagovat.

Jak poznat příznaky boreliózy a encefalitidy?

Z výzkumu vyplývá, že krevní skupina A (II) je pro klíšťata nejatraktivnější. Naopak skupina B je klíšťaty zřejmě méně vyhledávaná. To ovšem neznamená, že by se lidé s touto krví mohli cítit bezpečně. Riziko existuje u všech, bez ohledu na krevní skupinu.

Ať už jste „voňaví“ pro klíšťata více nebo méně, základní pravidla ochrany by měl dodržovat každý. Les a příroda nejsou nebezpečné samy o sobě – nebezpečná je neinformovanost a lehkomyslnost. V boji proti klíšťatům rozhodují detaily: rychlost, repelent, oblečení, ale i vědomí vlastního rizika. Zvláště pokud máte krevní skupinu A.

Zdroj: Dtest.cz (odkaz)