All-inclusive možná končí. Jde o plýtvání s potravinami

Rozmanité stoly plné jídel, nekonečné řady talířů, košíky s pečivem a vůně čerstvě ugrilovaného masa. Pro mnoho cestovatelů je právě tohle jedním z hlavních důvodů, proč zamíří na dovolenou do Turecka. All-inclusives neomezenými bufety se stalo symbolem tamní turistiky. Jenže právě tento model má i svou odvrácenou tvář – obrovské množství jídla končí v odpadcích, a to v zemi, která se dlouhodobě potýká s hospodářskými problémy.

Podle nadace Waste Prevention Foundation of Turkey (TISVA) se v Turecku každoročně vyhodí zhruba 8,7 milionu tun potravin. Číslo je alarmující nejen kvůli ekonomickým dopadům, ale i z hlediska ekologie. Pokud by se podařilo snížit tento objem o pouhá dvě procenta, zajistilo by to celoroční stravování pro 360 tisíc rodin. Zajímavé je, že hlavní podíl odpadu nevzniká v restauracích, ale v domácnostech, které mají na svědomí až 60 % z celkového objemu.

Statistiky přitom ukazují, že průměrný Turek vyhodí za rok kolem 102 kilogramů jídla. Pro srovnání: Češi podle Eurostatu zlikvidují přibližně 61 kilogramů a evropský průměr činí 72 kilogramů. V zemi, kde inflace a ekonomické těžkosti ovlivňují každodenní život, působí podobná čísla jako trpký paradox.

Největší kritika se snesla na tradiční turecké snídaně zvané Serpme Kahvalt. Hosté při nich dostávají i dvacet malých talířků – od různých druhů sýrů a uzenin, přes marmelády a med až po smažené speciality. Vypadá to lákavě, jenže realita je jiná. Podle restauratéra Ramazana Bingola, člena Prezidentské rady pro zemědělství a potravinovou politiku, končí až polovina podávaného jídla nevyužitá. „Diabetik tři skleničky džemu nesní a lidé s intolerancí na laktózu nebudou chtít smetanu,“ uvedl.

Řešením by podle něj mohl být přechod k nabídce à la carte nebo možnost, aby si hosté sami zvolili, co chtějí. Takový model by snížil nejen plýtvání, ale také náklady na provoz a měl by pozitivní vliv na životní prostředí.

Spekulace o omezení bufetů vyvolaly neklid mezi turisty i hoteliéry. Největší obavy zaznívají z Ruska a Německa – tedy dvou nejpočetnějších skupin návštěvníků. Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) uklidňuje, že zatím jde pouze o úvahy, nikoliv o konkrétní opatření. Přesto je jasné, že jakýkoliv zásah do oblíbeného modelu by mohl ovlivnit atraktivitu Turecka jako destinace.

Zajímavým detailem je, že ministr cestovního ruchu Mehmet Nuri Ersoy vlastní několik hotelů. Pokud by se skutečně plošně rušily bufety, šlo by proti jeho ekonomickým zájmům. To podle expertů naznačuje, že k dramatickým změnám možná nedojde tak rychle, jak se nyní zdá.

Cestovní ruch je pro Turecko životně důležitý. V roce 2024 přinesl rekordních 61,1 miliardy dolarů, což znamenalo meziroční nárůst o 8,3 %. Hotely proto hledají způsoby, jak zachovat komfort, na který jsou návštěvníci zvyklí, a zároveň reagovat na tlak vlády i ekologických organizací.

Otázkou zůstává, zda by zrušení nebo omezení bufetů skutečně přineslo kýžený výsledek. Někteří odborníci varují, že by turisté mohli raději sáhnout po jiných destinacích, kde je koncept all-inclusivestále synonymem neomezeného jídla a pití. Jiní naopak vidí příležitost – Turecko by se mohlo stát příkladem země, která se snaží spojit pohostinnost s odpovědným přístupem k životnímu prostředí.

Jedno je ale jisté: pokud se chystané návrhy promění v reálné regulace, tradiční dovolené v Turecku už nemusí vypadat tak, jak je známe dnes. Cestovatelé si tak budou muset zvyknout, že neomezené bufety nemusejí být samozřejmostí, ale spíše výsadou minulosti.

Zdroj: idnes.cz (odkaz), zadnyspeky.cz