Hlavní obsah
 Žádný špeky

Víkendové lenošení ti rozhodí biologické hodiny. Vědci ví, jak to napravit

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Lenošení

Víkendové dospávání vypadá jako ideální způsob, jak dohnat chybějící spánek z pracovního týdne. Jenže vědci varují: tělo má vlastní rytmus a tyhle pokusy mu dávají pořádně zabrat. Podle nejnovějších výzkumů může nepravidelný spánek vést k tzv. sociálnímu jet lagu.

Reklama

Článek

Proč víkendové dospávání nefunguje

Pro většinu lidí je sobota a neděle šance, jak konečně naspat to, co během týdne nestihli. Přes týden vstávají dřív kvůli práci, ale o víkendu spí klidně o dvě až tři hodiny déle. Problém je, že biologické hodinyfungují jinak, než si myslíme.

Podle vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd má tělo nastavený vlastní časový plán, který se jen těžko přizpůsobuje našim sociálním návykům. Když ho během týdne nutíme vstávat dřív a o víkendu spát déle, vzniká nesoulad mezi vnitřními hodinami a realitou. Tenhle stav se označuje jako sociální jet lag – a tělo na něj reaguje podobně, jako kdybys letěl přes několik časových pásem.

Jak poznáš, že trpíš sociálním jet lagem

Typické příznaky nejsou jen ospalost. Patří sem i:

  • únava během dne, i když spíš déle,
  • horší soustředění a zpomalené reakce,
  • výkyvy nálad, podrážděnost,
  • problémy s trávením a nechutenství.
Foto: Freepik

Lenošení a víkendový spánek

Nejvíc trpí takzvané „sovy“ – lidé, kteří přirozeně chodí spát pozdě a ráno by potřebovali delší spánek. Jenže pracovní doba je neúprosná, a tak se jejich tělo neustále snaží dohnat něco, co prostě nejde.

Myši, světlo a jídlo: co zkoumají vědci

Aby vědci pochopili, jak biologické hodiny fungují, zkoumají jejich chování na myších. U nich simulují stav podobný sociálnímu jet lagu: posouvají jim světelný režim o několik hodin a sledují, jak reaguje tělo.

Ukazuje se, že důležitou roli může hrát pravidelná strava. Myši, které jedly vždy ve stejnou dobu, dokázaly své vnitřní hodiny částečně přenastavit. To otevírá cestu k tomu, jak by se dalo pomoci i lidem – nejen jídlem, ale i pravidelným pohybem nebo světelnou terapií.

Světlo, pohyb a režim: klíče k rovnováze

Podle současných poznatků se biologické hodiny dají „ladit“ třemi základními způsoby:

1. Světlo– přirozené světlo je pro mozek hlavním signálem, kdy má být vzhůru a kdy odpočívat.

2. Pohyb– fyzická aktivita v pravidelných časech pomáhá tělu nastavit stabilní rytmus.

3. Jídlo– čas, kdy přijímáme potravu, může synchronizovat biologické hodiny dalších orgánů.

Vědci proto doporučují: choď spát i vstávej každý den zhruba ve stejnou dobu, jez ve stálých intervalech a dopřej si přes den co nejvíc přirozeného světla.

Víkend není opravná zkouška

Špatná zpráva je, že spánkový deficit z pracovního týdne nelze úplně dospat. Když jdeš spát pozdě a ráno vstáváš brzy, tělo se přepíná do nouzového režimu. A když mu pak o víkendu dopřeješ extra hodiny, ještě víc ho pleteš.

Pokud dlouhodobě střídáš noční ponocování s víkendovým dospáváním, hrozí ti nejen únava, ale i zhoršená imunita, horší nálada nebo problémy s metabolismem.

Zdroj: iRozhlas.cz (odkaz), zadnyspeky.cz

Další články