Jak létat s dronem v noci: pravidla, limity a praxe v Česku

Kdo jednou vzal dron po setmění na volné pole nebo kopec, ví, že večerní a noční létání je úplně jiný zážitek než denní mise. Záběry nasvícených ulic, světel aut nebo nočních městských panoramat mají své kouzlo, které přes den zachytit nejde. Jenže právě tma umí rychle proměnit radost v problém, pokud pilot nepřemýšlí dopředu a nezná pravidla.

Česká pravidla vycházejí z evropských předpisů EASA, které u nás zastřešuje Úřad pro civilní letectví (ÚCL). Noční lety nejsou samy o sobě zakázané – ale musí se řídit stejnými pravidly jako denní provoz. Záleží především na tom, do jaké kategorie let spadá váš dron.

V kategorii Open, kam patří většina rekreačních a poloprofesionálních pilotů, je noční let povolený, pokud je dron vybaven světly zajišťujícími jeho viditelnost. Základní poziční světlo je minimum, ale v praxi to často nestačí. Mnoho pilotů proto používá externí stroboskopy, které zvýší viditelnost stroje na stovky metrů, někdy i kilometry.

V kategorii Specific(např. složitější operace nebo lety ve městech) se posuzuje každý scénář zvlášť. Zpravidla je potřeba detailní analýza rizik podle metodiky SORA a doplnění dalších bezpečnostních opatření.

Zákon říká jasně – dron musí být viditelný. V praxi to znamená:

Bez silného světla totiž dron na obloze velmi rychle zmizí, zvlášť pokud je malý. Po vzdálení nad 100 metrů už bývá sotva patrný.

Kamera v noci vždycky pracuje v horších podmínkách. U menších modelů, jako jsou drony série DJI Mini, je vidět více šumu a záběry nejsou tak ostré. Větší stroje, například DJI Air 3 nebo Mavic 3, mají snímače schopné lepší práce se slabým světlem. I tak ale platí, že je nutné počítat s delšími expozičními časy a opatrně volit nastavení, aby nedošlo k rozmazání záběrů.

Největším problémem nebývá technika, ale ztráta orientace. V noci člověk ztrácí přirozené orientační body, které má za dne. Strom, dráty nebo budovy jsou ve tmě často neviditelné, a tak hrozí kolize. Proto je lepší vybírat otevřený terén – louku, pole, parkoviště nebo okraj města s dobrým rozhledem.

Dalším důležitým bodem je plán přistání. Přes den člověk snadno vybere rovné místo, v noci ale může špatně odhadnout terén. Proto je dobré si plochu projít ještě před západem slunce.

Atraktivní představa, že si natočíte noční Prahu přímo z Karlova mostu, zůstane jen snem. Létání v hustě osídlených oblastech, nad lidmi nebo v blízkosti památek je v kategorii Open zakázané. Pro povolení v kategorii Specific je nutné projít dlouhým administrativním procesem – a většinou je šance malá.

V praxi se tedy rekreační pilot musí spokojit s venkovem nebo menšími městy. I tam lze ale pořídit působivé záběry – například pohled na rozsvícenou obec z kopce za vsí je často zajímavější než klasické záběry z centra velkoměsta.

Noční létání s dronem je v Česku legální, ale jen pokud pilot dodržuje pravidla – především světelnou signalizaci, vizuální dohled a omezení podle kategorií Open a Specific. Z hlediska bezpečnosti se vyplatí investovat do kvalitního stroboskopu, pečlivě vybírat lokalitu a nepodceňovat orientaci.

Pokud pilot přistupuje k nočnímu létání s respektem a rozumem, může si odnést nejen krásné záběry, ale i jedinečný zážitek. Tma sama o sobě není překážkou – skutečným rizikem je nepřipravenost.

Zdroj: autorský text Svět Dronů, ÚCL, letejtezodpovvedne.cz