Německo zakládá jednotku proti dronům a Evropa čeká, co přijde dál

Myšlenka vytvořit samostatnou jednotku, která se bude věnovat dronům, vznikala delší dobu. Německo totiž už několik let řeší situace, kdy se bezpilotní letouny objevují tam, kde být nemají. Letos dostal problém nový rozměr. Od začátku roku bylo nahlášeno více než osm set incidentů, přičemž výrazná část se odehrávala v blízkosti letišť nebo přímo nad citlivými areály. Podle bezpečnostních analytiků nejde jen o rekreační létání. Objevují se stroje s profesionální výbavou a také koordinované lety, které působí mnohem promyšlenějším dojmem než běžné hobby experimenty.

Vyšetřovatelé přiznávají, že některé případy působily jako sondování reakční doby a zabezpečení. U jiných je patrná snaha získat přehled o pohybu techniky nebo o struktuře objektu. Trh s drony je dnes rychlejší než legislativa a dostupnost technologií umožňuje testovat hranice toho, co je ještě považováno za civilní provoz. Právě proto padlo rozhodnutí vybudovat jednotku, která se bude problematice věnovat naplno a spojí policejní i technické kapacity.

Základ tvoří šedesát policistů se sídlem v Blumbergu. Do dvou let má jejich počet překročit sto třicet. Rozšíří se i působnost. Jednotka bude operovat na klíčových letištích, v Berlíně a v okolí energetických a vojenských objektů. Německo už vyčlenilo přes sto milionů eur na posílení protidronových schopností v letech 2025 a 2026 a současně běží další velký program zaměřený na vývoj střel a senzorů pro krátkou vzdálenost.

Během prvního veřejného představení bylo vidět, kam se technologie posunuly. Patří sem přenosné rušiče signálu, vystřelovací sítě a také autonomní drony určené ke střetu s narušiteli. Ty dokážou rychle vystoupat nad cíl a donutit jej ke kontrolovanému pádu. Výrobci pocházejí z Německa i Izraele a bude se pracovat s častými modernizacemi podle zkušeností z aktuálních konfliktů.

Situace ale není jen německým tématem. Od Skandinávie po jih Evropy narůstá počet případů, kdy drony narušily provoz letišť nebo monitorovaly průmyslové objekty. Často není možné zjistit původce. Některé evropské země proto začínají sdílet data i metodiky detekce a vytvořily rámec pro společnou reakci. Německo se tak stává prvním velkým státem, který tyto postupy zavádí na federální úrovni.

A co to znamená pro civilní piloty, kteří létají legálně a dodržují pravidla Soro a A3? Z dlouhodobého pohledu větší tlak na přesnou identifikaci dronů, častější kontroly a vyšší důraz na transparentní provoz. Technologie vyvíjené pro obranné účely obvykle po několika letech proniknou i do civilního prostředí. To se může projevit přísnějšími standardy pro monitoring, rozšířením detekčních systémů u letišť a také většími očekáváními od pilotů, pokud jde o respektování předpisů.

Evropa tak stojí na začátku období, kdy se drony stávají běžnou součástí bezpečnostních strategií. Německo nabídlo první náhled na to, jak takový systém může fungovat v praxi. A i když se změny v civilním létání projeví spíš postupně, je zřejmé, že doba, kdy bezpilotní provoz žil odděleně od bezpečnostních témat, už skončila.

Zdroj: DroneXL.co (odkaz)