Autonomní drony převádí kontrolu vedení do nové éry. Přesněji a s menším rizikem

Ještě před pár lety byla inspekce velmi vysokého napětí prací, která se neobešla bez dlouhých pochůzek, složitého přístupu k terénu a nepohodlí montérů. Kontrola vedení přitom patří k činnostem, které se nedají odkládat. Případná závada v kritickém úseku může způsobit poruchu, jejíž následky pocítí celé regiony. Právě proto začínají energetici sázet na autonomní drony, které umožňují prověřit každý stožár i každý izolátor mnohem systematičtěji.

Nová metoda stojí na předem naprogramované trase. Dron přesně ví, kde má zpomalit, z jakého úhlu fotit a jaké vzdálenosti se držet od vodičů. U jednoho stožáru pořídí kolem dvaceti pečlivě nastavených snímků. Ty pak zpracuje software, který vyhledává poškozené části, počínající korozi nebo jemné deformace, jež by při běžné vizuální kontrole snadno unikly.

Montér v terénu už neřeší složité přístupy nebo pohyb v nerovném terénu. Stačí, aby spustil misi a dohlédl na bezpečný průběh letu. Celý úsek, který by se chodil celý den, zvládne dron zmapovat během několika minut. Podle údajů energetických firem se tak zvyšuje efektivita práce i kvalita vyhodnocených dat. A především roste bezpečí, protože pracovník nemusí přecházet rizikové úseky ani se přibližovat k těžko dostupným částem konstrukcí.

Drony umožňují získávat data v jednotné kvalitě. Každý let probíhá se stejnou trajektorií a stejnou sadou úhlů, takže snímky z různých termínů lze srovnávat bez ručního dolaďování. Vzniká tak archiv, který má velkou hodnotu. Z dlouhodobé řady záběrů lze vyhodnotit, jak se mění stav materiálu nebo kde se postupně zvyšuje riziko poruchy. Výsledkem je údržba, která se neřídí pouze věkem zařízení, ale skutečným stavem všech částí vedení.

Dalším krokem může být využití dvojice dronů letících souběžně. Každý by snímal jednu stranu vedení, což by ještě zvýšilo množství dostupných detailů. U dlouhých liniových staveb by podobné řešení dokázalo zrychlit celý proces a zároveň poskytnout přesnější obraz o stavu každého metru vedení.

Už v následujícím roce se tato metoda nasadí na zhruba dva a půl tisíce kilometrů vedení velmi vysokého napětí. Pokud se projekt osvědčí, může se stát novým standardem. Montéři budou místo namáhavých pochůzek řešit technické vyhodnocení snímků a plánování oprav. Pilotům dronů se zároveň otevírá další specializovaná oblast, která spojuje technickou odbornost s praxí v terénu.

Změna, která se právě rozbíhá, ukazuje, že autonomní systémy už nepatří jen do světa experimentů. Stávají se nástrojem, který může zásadně ovlivnit způsob, jakým energetika zajišťuje spolehlivost své infrastruktury. A pokud se trend potvrdí, drony se brzy stanou stejně běžnou součástí inspekcí jako montérský kufr nebo měřicí technika.

Zdroj: iRozhlas.cz (odkaz), svetdronu.com