Článek
Slovenské devadesátky jako videohra – sen každého pamětníka
Udělat hru zasazenou do porevoluční Bratislavy byl výborný nápad. Temná doba plná únosů, podezřelých privatizací a mafiánských přestřelek doslova volala po zpracování ve stylu městské akce. A skutečně, Vivat Slovakia přináší syrový příběh fiktivního agenta SIS, který se maskuje jako taxikář a na pozadí „běžného dne“ rozkrývá hluboko zakořeněnou korupci a násilí. Bohužel, hra selhává právě tam, kde by měla nejvíc zářit – ve způsobu, jak toto téma přibližuje hráčům.
Hra totiž předpokládá, že si všechno pamatujete. Že víte, kdo byl Kováč mladší, jak fungovala tajná služba, a proč zrovna rozvod Československa není jen historická poznámka pod čarou. Pokud tyto kontexty neznáte, čeká vás často matoucí vyprávění a vysvětlovací obrazovky, které se skutečné pointě spíš vyhýbají, než že by ji osvětlily.
Zasazení výborné, ale co ten Milan?
Mapa Bratislavy je zpracovaná výborně. I když není měřítkově přesná, orientace ve městě je intuitivní a hra výborně vystihuje šedou, nepřívětivou atmosféru devadesátkové reality. Dokonce jsou přítomné i budovy, které už v dnešní Bratislavě nestojí. Reálný prostor navíc obsahuje řadu vtipných Easter eggů a zajímavostí. V tomto ohledu je hra skvělým virtuálním výletem.
Problém ale nastává, když přijde řeč na hlavního hrdinu Milana. Ten je nevýrazný, místy až parodický, a jeho příběh nedrží pohromadě. Děj působí jako slepenec kauz bez návaznosti, ačkoli některé scény mají potenciál. Nedořešené vztahy, chaotické motivace a slabá práce s emocemi brání tomu, aby se hráč do příběhu opravdu ponořil.
Když se hra nebere vážně, funguje nejlépe
Vedlejší aktivity ale překvapivě baví. Jízda taxíkem, závody, rozvážení zásilek nebo rybaření působí vcelku obyčejně, ale mise pro „Dům radosti“, spojené s propagací slovenského operátora Radosť, jsou bizarním zpestřením. Úkoly jako šíření 5G signálu připomenou šílenosti ze Saints Row nebo Goat Simulatoru. Hra v těchto momentech konečně nachází svou tvář – absurdní, odlehčenou a zábavnou.
Škoda jen, že zbytek hry se bere až příliš vážně a snaží se soupeřit s Mafii nebo GTA. To je zcela mimo realitu nezávislého vývoje. Autoři se rozhodli postavit otevřený svět na enginu Unity, který pro tento žánr není ideální. A je to znát – časté doskakování objektů, problémy s nasvícením, mizerná optimalizace i opakující se textury srážejí herní zážitek dolů.
Technický stav? Návrat do beta verze
Po technické stránce hra působí nedodělaně. Cutscény jsou statické, animace minimální a jízdní model připomíná spíš arkádu než simulaci. Různé vozy se sice chovají jinak, ale fyzika jízdy je zjednodušená a chybí jí hloubka. Střelba je neuspokojivá – zbraní je málo a jejich používání postrádá dynamiku. Navigace často posílá hráče do jednosměrek v protisměru a dopravní AI připomíná anarchii.
Pozitivní je alespoň dabing – Marián Labuda mladší v roli Milana odvádí výbornou práci, stejně jako další dabéři, kteří dokáží slabší dialogy občas zachránit. A občasné bugy, jako bezohlední řidiči nebo zvláštní fyzika, působí nechtěně komicky – a možná až příliš věrně reálné dopravě.
Verdikt: Sen slovenských hráčů, noční můra vývojářů
Vivat Slovakia měl všechny předpoklady stát se jedinečným zástupcem středoevropské herní scény. Ambice byly obrovské, ale realita vývoje ukázala limity malého týmu. Hra osloví především slovenské publikum, které ocení historické souvislosti, reálné lokace a nostalgii. Pro zahraničního nebo mladého hráče však bude většina těchto prvků nepochopitelná a nezajímavá.
Zážitek zachraňují vtipné vedlejší úkoly, povedené části mapy a snaha nabídnout originální pohled na vlastní historii. Jenže technické nedodělky, slabé vyprávění a omezený rozpočet bohužel degradují výsledek na úroveň průměrného titulu z předběžného přístupu – přestože z něj hra už oficiálně vyšla.
Hodnocení: 5/10
Skvělá myšlenka, výborné zasazení a upřímná snaha. Ale bohužel zůstalo jen u ní.
Zdroj: Indinan-tv.cz (odkaz)