Článek
Válečný zločinec a štváč Vladimir Putin právě předvedl další převratný ekonomický objev: když vám docházejí peníze na válku, můžete sáhnout do kapes vlastním miliardářům. Ruský prezident, který více než čtvrt století budoval své mocenské impérium na věrnosti bohatých a vlivných přátel, nyní přihlíží systému, v němž se z nedotknutelných oligarchů stávají potenciální dárci státní pokladny.
Jak detailně popsal deník FORUM 24 na základě analýzy amerického bezpečnostního experta Jasona Jaye Smarta, Kreml čelí rostoucím nákladům války proti Ukrajině a stále tvrdším sporům uvnitř vlastních elit. Nádherná ukázka ruského kapitalismu! Nejdříve dovolíte vyvoleným rozebrat národní bohatství, potom jim za odměnu propůjčíte státní ochranu a nakonec jim všechno zabavíte, protože potřebujete další miliardy na pokračování válečného dobrodružství.
Kdyby měl Kreml zákaznické oddělení, jeho zaměstnanci by oligarchům nejspíš oznamovali, že členství v klubu Putinových přátel právě přešlo na nový tarif. Výhody žádné, poplatek neomezený a odstoupení od smlouvy se nedoporučuje.
Nejde přitom jen o politickou nadsázku
Podle zářijových zjištění agentury Reuters převzaly ruské úřady od roku 2022 soukromá aktiva v odhadované hodnotě 7,6 bilionu rublů. Dokonce šéf státní banky VTB Andrej Kostin upozornil, že podnikatelé se kvůli obavám z konfiskací zdráhají investovat do vlastních firem. A to už je ekonomická komedie světového formátu! V normální zemi podnikatel přemýšlí, jak rozšířit výrobu, získat zákazníky a vydělat další peníze. V Putinově Rusku se musí nejdříve ujistit, zda jeho továrnu zítra nepovažuje nějaký důležitý soudruh za vhodný příspěvek do státního rozpočtu. Miliardář tak může ráno odjet do práce jako majitel průmyslového impéria a večer se vrátit coby bývalý podnikatel s překvapivě volným kalendářem. Moskva tím vytvořila pozoruhodný model podnikání: úspěch je vítaný, dokud o jeho výsledky neprojeví zájem někdo s lepšími kontakty na Kreml. A když se majitel začne ptát na ochranu soukromého vlastnictví, patrně mu vysvětlí, že soukromé je všechno pouze do chvíle, než se stát rozhodne jinak.
Největší lahůdka však přichází z prostředí ruské tajné služby FSB, kde už zřejmě nestačí být obávaným mužem s přístupem k tajným informacím. Musíte také vědět, na koho si můžete dovolit sáhnout.
Investigativní server The Insider popsal říjnový případ generála Alexandra Kumaňajeva a regionálního šéfa FSB Maxima Denisova, kteří skončili ve vazbě kvůli podezřením z vydírání a korupčních praktik. Zdroje investigativců jejich pád spojují s konfliktem o společnost napojenou na Alexeje Ďumina, někdejšího Putinova osobního strážce. Tato zákulisní souvislost ovšem není soudně prokázaná. Přesto jde o příběh, za který by se nemusela stydět ani nejčernější mafiánská komedie. Příslušník bezpečnostní služby údajně pomáhá chránit výnosné podnikání, následně se dostane do konfliktu s mocnějšími hráči a najednou sám poznává kvalitu státních pout. Putinův bezpečnostní aparát tak předvádí zvláštní způsob personálního hodnocení. Kdo včera vzbuzoval strach, může dnes potřebovat advokáta. A pracovní pohovor na nejvyšší pozice by možná měl začínat jedinou otázkou: Máte jistotu, že vašeho ochránce zítra nezavřou také?
Zatímco se mocenské skupiny přetahují o miliardové majetky, ruský stát připravuje další válečný rozpočet.
V návrhu na rok 2027 zůstávají obrana a bezpečnost mimořádně nákladnými prioritami, zatímco některé civilní programy čelí omezením. Je fér připomenout, že Moskva stále disponuje značnými příjmy z energetiky a dokáže financovat schodek půjčkami. Putin tedy rozhodně nesedí v Kremlu nad poslední stokorunou. Jenže účet za jeho agresi neustále roste a obyčejní Rusové nemají možnost rozhodnout, zda chtějí další tanky, nebo kvalitnější veřejné služby. Tady už se politická satira mění v naprostou absurditu.
V zemi s obrovským přírodním bohatstvím se přepočítávají peníze na zdravotnictví a civilní infrastrukturu, zatímco vojenský průmysl musí dál vyrábět prostředky k ničení sousedního státu.
Na nedostatek prostředků se tak nabízí přímo geniální kremelský recept: méně jistoty pro podnikatele, více nároků na veřejné finance a hlavně ani rubl nazmar, pokud se za něj dá pořídit něco, co umí střílet. Kdyby Putin otevřel státní supermarket, zákazník by v regálech nejspíš našel rakety, munici a vojenské uniformy. U pokladny by mu ovšem oznámili, že chleba musí hledat jinde.
Putinova válka požírá vlastní zemi. A účet zaplatí nevinní
Nejtragičtější na celé Putinově mocenské grotesce není skutečnost, že se jeho oligarchové začínají obávat o své miliardy nebo že mezi příslušníky bezpečnostních služeb propukají zákulisní boje. Je to osud obyčejných lidí, jejichž životy se staly palivem pro prezidentovy válečné ambice. Ruské rodiny přicházejí o své syny, ukrajinští civilisté čelí pokračující agresi a obrovské prostředky, které mohly sloužit školám, nemocnicím a budoucím generacím, pohlcuje válka.
Soudruh Vladimir Putin může zabavovat další firmy, přerozdělovat miliardové majetky a posílat do vazby vlastní generály. Může od svých nejbližších požadovat bezvýhradnou poslušnost a přesvědčovat veřejnost, že všechno probíhá podle plánu. Jednu věc však nedokáže: vrátit život lidem, kteří kvůli jeho rozhodnutím zemřeli. Až jednou tato válka skončí, nebude nejdůležitější, kolik miliard zůstalo na účtech oligarchů ani kdo získal jejich továrny.
Zůstane otázka, proč musely celé generace platit za touhu jediného muže po moci. Protože z ukradeného bohatství můžete postavit další palác, nakoupit zbraně nebo odměnit poslušné generály. Nikdy z něj ale nevykoupíte mrtvé z jejich hrobů. A právě to je účet, který žádná kremelská pokladna nedokáže zaplatit.