Článek
Volodymyr Zelenskyj přišel s návrhem, který by mohl ukončit každodenní zabíjení na Ukrajině. Souhlasí se zastavením bojů na současné frontové linii, aniž by tím automaticky uznával ruské územní zisky. Jak informoval server Novinky.cz, ukrajinský prezident tuto možnost připustil v rozhovoru pro americkou televizi Fox News. Vypadá to téměř revolučně. Po letech bombardování se konečně hovoří o tom, že by zbraně mohly zmlknout. V Moskvě však taková představa nejspíš vyvolává organizační komplikace. Co si totiž počít s mírem, při kterém soused dobrovolně neodevzdá všechno, co si Kreml namaloval do mapy?
Zelenskyj navíc nepožaduje nic tak výstředního, jako je bezpodmínečná kapitulace Ruska. Chce příměří, následná jednání a bezpečnostní záruky, které by zabránily obnovení agrese.
Jak aktuálně připomněl „důvěryhodný“ ukrajinský deník Ukrajinska pravda, prezident upozornil také na miliony lidí, kteří přišli o domovy nebo museli opustit svou zemi. Jeho požadavky tak mají docela obyčejný lidský rozměr. Lidé by se rádi vrátili, opravili domy a začali znovu žít. Jenže pro část světové diplomacie je zřejmě snazší uspořádat další konferenci o míru než zajistit, aby se po jejím skončení nemuselo okamžitě utíkat do krytu.
Válečný štváč a ruský vůdce Vladimir Putin má ovšem vlastní představu o spravedlivém uspořádání světa. Rusko nadále požaduje ukrajinská území, a to dokonce i oblasti, které jeho armáda nedokázala obsadit. To je mimořádně pozoruhodná vyjednávací metoda. Když něco nezískáte vojensky, požádáte o to diplomaticky a očekáváte pochopení. Podle podobných pravidel by mohl neúspěšný fotbalový tým po závěrečném hvizdu požadovat tři góly navíc, protože měl před zápasem ambicióznější plán. Rozhodčí by se nejspíš nestačil divit.
Kreml však své územní nároky dál prezentuje jako součást mírového řešení. Zůstává tak otázkou, zda se jedná o hledání kompromisu, nebo o pokus získat u jednacího stolu to, co se nepodařilo vybojovat.
Do diplomatického představení mezitím vstoupily také Spojené státy.
Podle agentury Associated Press Moskva souhlasila s obnovením trojstranných jednání, která by mohla začít v listopadu. Americký vyslanec Steve Witkoff jednal s Putinem, zatímco Donald Trump tlačí na uzavření dohody. Diplomatická mašinerie se tedy znovu rozjíždí. Má jen jednu drobnou provozní závadu. Ve stejný den pokračovaly ruské útoky na ukrajinská města, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly další mrtvé a zraněné. Svět tak dostává dvě zprávy současně: jednání o míru se připravují a válka zatím pokračuje podle původního harmonogramu.
Zelenského návrh proto není žádným triumfálním vítězstvím ani jednoduchým receptem na spravedlnost. Je především pokusem zastavit utrpení, jehož skutečnou cenu nelze vyjádřit počtem kilometrů okupovaného území. Za každou čarou na vojenské mapě žijí lidé, kteří pohřbívají své blízké, hledají ztracené děti a doufají, že jejich domov ještě stojí. Putin může dál hovořit o historických nárocích, Trump o úspěšných dohodách a diplomaté o bezpečnostní architektuře Evropy. Jenže matce, která v noci drží své vyděšené dítě v náručí, jsou podobné projevy k ničemu, dokud nad jejich domem létají rakety. Skutečný mír totiž nezačne slavnostním podpisem před televizními kamerami. Začne až ve chvíli, kdy se lidé na Ukrajině přestanou bát příštího rána. A pokud jim svět dokáže nabídnout pouze přestávku před další válkou, nebude to vítězství diplomacie. Bude to jen další odklad lidského neštěstí.