Šunka, párek, slanina a problémy s dušností? Věda odhaluje nečekané riziko

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila zpracované maso za karcinogen – tedy látku, která prokazatelně způsobuje rakovinu u lidí. To zahrnuje nejen uzeniny, ale i běžné „snídaňové“ výrobky jako párky, šunky nebo trvanlivé salámy. Dlouhodobá konzumace těchto potravin byla navíc spojena s vyšším rizikem cukrovky 2. typu, infarktu, mozkové mrtvice a předčasného úmrtí.

Ale dopad na zdraví tím nekončí. Ukazuje se, že zpracované maso má zásadní vliv také na plíce – a to jak u zdravých lidí, tak u těch, kteří už trpí onemocněním, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Dusitany, které se do masa přidávají kvůli konzervaci, barvě a ochraně před bakteriemi, jsou jednou z hlavních podezřelých látek. Studie na zvířatech ukázaly, že pokud se dusitany podávají ve vodě, vedou k vývoji emfyzému – závažné plicní nemoci. Když byly pak provedeny epidemiologické studie u lidí, výsledky nebyly o mnoho lepší.

Například výzkum mezi americkými dospělými ukázal, že častá konzumace uzenin výrazně zvyšuje riziko rozvoje CHOPN. Dokonce se ukázalo, že lidé, kteří jedli zpracované maso každý druhý den, měli až trojnásobně vyšší pravděpodobnost závažného plicního onemocnění než ti, kteří ho nejedli vůbec.

Pozdější dlouhodobé studie přinesly ještě konkrétnější čísla: riziko CHOPN se zvyšuje přibližně o 8 % s každým dalším snědeným párkem nebo klobásou týdně. To není málo – zvlášť pokud jde o běžně konzumované potraviny.

Příčiny nejsou úplně jednoduché, ale mezi hlavní podezřelé faktory patří:

Zásadní roli hrají právě dusitany – nejen že se nacházejí v jídle, ale i v cigaretovém kouři. V plicích se přeměňují na reaktivní sloučeniny, které napadají elastin a kolagen, tedy tkáně odpovědné za to, že plíce zůstávají pružné a vzdušné. Poškození těchto struktur připomíná stárnutí, ale v urychlené formě.

Nejde jen o riziko vzniku CHOPN. Vědci zjistili, že lidé, kteří konzumují větší množství zpracovaného masa, mají častější a silnější příznaky astmatu. Zajímavé je, že tento vliv přetrvává i po zohlednění hmotnosti – tedy že maso může astma zhoršovat přímo, nikoliv jen přes obezitu.

Dokonce i strava matek před těhotenstvím může hrát roli. Studie ukázaly, že vyšší konzumace masa souvisela s častějším výskytem sípání u jejich dětí.

Možná vás napadne: co když sáhnu po „přírodní“ variantě, na které je napsáno „bez přidaných dusitanů a dusičnanů“? Realita je bohužel jiná.

Většina těchto výrobků totiž obsahuje přírodní zdroje dusičnanů – například celerovou šťávu nebo mořskou sůl. Ty se pomocí bakterií přemění na dusitany přímo během výroby. Výsledkem je, že i „přírodní“ párek obsahuje ve finále prakticky stejné množství dusitanů jako ten klasický.

V Evropské unii je tento klamavý způsob označování zakázán. Pokud výrobce použije přírodní zdroj dusitanů s technologickým účelem, musí to být uvedeno a produkt nelze označit jako „bez dusitanů“. V USA to ale stále prochází a spotřebitelé tak žijí v omylu.

Zpracované maso není jen problémem pro střeva nebo cévy. Má přímý dopad na plíce – zvyšuje riziko závažných nemocí, zhoršuje stávající stavy a může přispět i k rozvoji astmatu. Ať už se dusitany přidají přímo nebo vzniknou z „přírodních“ zdrojů, jejich chemie a účinek zůstávají stejné.

Pokud je zdraví prioritou, omezit nebo zcela vynechat zpracované maso ze stravy se ukazuje jako rozumný krok. A to nejen kvůli rakovině nebo srdci, ale i kvůli každému nádechu, který nás čeká.

Zpracované maso je prokazatelně škodlivé nejen kvůli karcinogenům, ale i kvůli vlivu na funkci plic. Dusitany, tuky, sůl a tepelné zpracování přispívají k rozvoji chronických onemocnění dýchací soustavy. Ani „přírodní“ varianta bez přidaných dusitanů není bezpečnější. Vliv těchto potravin na zdraví je výrazný a často podceňovaný.

Zdroj: NutritionFacts.com (odkaz)