Neviditelný zabiják ve sklenici: Slazené nápoje a jejich dopad na tělo

Možná se zdá neškodné dát si k obědu colu, večer si otevřít ovocný multivitaminový nápoj nebo doplnit energii sladkým energy drinkem. Jenže to, co chutná sladce, může být v konečném důsledku hořké pro naše zdraví. Jedna běžná PET láhev o objemu 600 ml totiž obsahuje přibližně 16 kostek cukru, což odpovídá více než 1000 kilojoulům zcela prázdné energie – bez jakéhokoliv nutričního přínosu.

Zatímco cukr z běžné stravy se tráví pomaleji díky obsahu vlákniny a dalších složek, tekutý cukr z nápojů se dostává do krevního oběhu téměř okamžitě, bez jakýchkoli zpomalovacích bariér. Fruktóza obsažená v těchto nápojích směřuje přímo do jater, kde se ukládá jako tuk – a právě ten může v čase přerůst do ztučnění jater, inzulinové rezistence a chronického zánětu. A právě chronický zánět je jedním z faktorů, který vytváří vhodné prostředí pro vznik nádorových buněk.

Samotný cukr však není jediným viníkem. V mnoha limonádách, levných „džusech“ a sycených nápojích najdeme chemikálie, umělá barviva, konzervanty a stabilizátory, které tělu nedodávají nic prospěšného. Některé z těchto látek se přitom dostaly pod lupu vědců pro své možné karcinogenní účinky.

Dlouhodobé vystavování organismu těmto látkám může přispívat ke genetickým mutacím buněk, k narušení hormonální rovnováhy nebo k aktivaci zánětlivých procesů, které tělo oslabují a činí jej náchylnějším ke vzniku onkologických onemocnění. V kontextu běžného života to znamená jediné – i zdánlivě obyčejná limonáda se může v dlouhodobém horizontu stát tichým katalyzátorem vážných zdravotních problémů.

Jedním z nejzávažnějších důsledků pravidelné konzumace slazených nápojů je přibývání na váze, které bývá často nenápadné, ale vytrvalé. Sladké nápoje totiž nezasytí – jejich kalorie „proplují“ tělem bez pocitu plnosti, takže člověk obvykle sní i to, co by snědl bez nich. Výsledkem je chronický kalorický nadbytek, který vede k ukládání tuku – často viscerálního, tedy nebezpečného tuku kolem orgánů.

Obezita přitom není jen estetický problém. Je to rizikový faktor pro mnoho typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, tlustého střeva, ledvin, slinivky, jícnu a dělohy. Čím vyšší hmotnost, tím větší riziko – a čím dříve nadváha vznikne, tím déle trvá její vliv na buňky a metabolismus těla. Každá sklenka sladké limonády tak může být malým krokem k dlouhodobému problému.

V konverzacích o nápojích a rakovině se často objeví také káva. Není tajemstvím, že při pražení kávových zrn vzniká akrylamid – chemická látka, která je v laboratorních podmínkách spojována s vyšším rizikem rakoviny. Přestože tento fakt mnohé znejistí, dostupné vědecké poznatky zatím nenaznačují, že by běžná konzumace kávy byla pro zdraví nebezpečná. Naopak – mnoho studií dokonce přisuzuje kávě ochranné účinky proti některým typům nádorů.

Vzhledem k množství akrylamidu, které je ve výsledném šálku velmi malé, není důvod k panice. Zatímco tedy sladké limonády s barvivy a konzervanty představují reálné riziko, šálek dobré kávy se stále řadí mezi ty méně problémové návyky.

Řešení je přitom snadné – omezit slazené nápoje na minimum a nahradit je vodou, neslazenými čaji nebo přírodními šťávami bez přidaného cukru. Vhodná jsou i nápoje s přírodními sladidly (v rozumné míře), ale nejlepší službu vašemu tělu udělá obyčejná voda. Pokud toužíte po chuti, zkuste si ji ochutit citronem, mátou nebo kousky ovoce.

Nejde o to žít asketicky a už nikdy si nedat limonádu – jde o každodenní volby, které se sčítají. Jedna cola vás pravděpodobně nezabije. Ale jedna denně, každý den po celý rok, může časem přispět ke zdravotním problémům, které už zpátky nevezmete.

V našich zvyklostech se skrývá víc, než si myslíme. Co pijeme, může mít stejně zásadní vliv na zdraví jako to, co jíme. A zatímco mnohé rizikové faktory změnit nemůžeme, výběr nápojů je zcela v našich rukách. Možná je čas přehodnotit, co nám vlastně každodenní limonáda skutečně přináší – a jestli za to její sladká chuť opravdu stojí.

Zdroj: cancer.gov (odkaz), nih.gov (odkaz, odkaz 2), Businessinsider.com (odkaz)