Česká armáda má nový problém – amatérští piloti létají, kam nesmí

V poslední době se objevují zprávy, že se nad některými vojenskými objekty v Česku častěji objevují bezpilotní letouny. Armáda potvrzuje, že jde o narůstající trend, ale zároveň uklidňuje veřejnost: nejde o bezpečnostní krizi.

Podle mluvčí Armády ČR Magdaleny Dvořákové za většinou incidentů nestojí špionáž, ale prostá neznalost. „Ve většině případů se ukáže, že pilot dronu vůbec netušil, že se nachází v zakázané oblasti,“ uvedla Dvořáková. Přesto je i takové chování považováno za přestupek a může skončit pokutou v řádu desítek tisíc korun.

Podobné problémy řeší i okolní státy. Norsko, Německo či Belgie v posledních měsících hlásí zvýšený počet narušení vzdušného prostoru. V některých případech existují podezření na cizí vliv, ale v Česku se zatím nic takového nepotvrdilo.

Česká armáda má podle mluvčí dostatek prostředků k detekci i neutralizaci neautorizovaných dronů. Moderní technologie dokážou rozpoznat a zaměřit dron během několika sekund – a v případě nutnosti ho zneškodnit.

Používají se především systémy elektromagnetického rušení, které naruší spojení mezi dronem a jeho ovladačem. V krajních případech může dojít i k fyzickému zneškodnění, tzv. kinetickému zásahu. „Každý takový zásah ale musí být v souladu se zákonem a řízen s ohledem na bezpečnost okolí,“ upozorňuje Dvořáková.

Armáda zároveň spolupracuje s Policií ČR a Vojenskou policií, které mohou zasáhnout i samostatně, pokud hrozí riziko pro veřejnost nebo infrastrukturu.

Na ochraně vzdušného prostoru se podílí i Ministerstvo vnitra. Jeho mluvčí Hana Malá potvrdila, že české úřady sdílejí informace o incidentech se zahraničními partnery, zejména kvůli prevenci koordinovaných útoků.

„Systém ochrany vzdušného prostoru v České republice je postaven tak, aby dokázal reagovat podle typu hrozby – od civilních po vojenské,“ uvedla Malá. Součástí systému je i monitorování tzv. kritické infrastruktury – tedy elektráren, letišť či vojenských areálů.

Pro amatérské piloty dronů je nejdůležitější znát mapu tzv. UAS Geozones, kde jsou vyznačeny všechny zakázané zóny. Tyto mapy jsou dostupné v aplikacích jako DJI Fly, DronView, DroneSpot či DronMap.

Zakázané oblasti jsou zřetelně označené červenou barvou. Let do takové zóny je nejen porušením zákona, ale také rizikem pro samotného pilota – jeho dron může být zarušen nebo dokonce sestřelen.

Neznalost pravidel přitom není omluvou. Lety nad vojenskými objekty, elektrárnami nebo letišti mohou skončit vysokou pokutou i zabavením dronu. A to platí i pro nejmenší modely pod 250 gramů, které jinak podléhají mírnějším pravidlům.

Zatímco v Česku jde většinou o nevědomé přestupky, některé evropské státy řeší vážnější případy. V Německu se drony opakovaně objevily u energetických zařízení a letišť, což vedlo ke krátkodobým uzávěrám vzdušného prostoru.

Zahraniční bezpečnostní složky proto zkoumají, zda nejde o testování obranných systémů. Česká armáda i kvůli tomu posílila vlastní monitoring a investuje do systémů schopných sledovat drony v reálném čase.

Drony se staly běžnou součástí moderního světa – využívají se v zemědělství, filmové tvorbě, geodézii i záchranných složkách. Ale i když vypadají neškodně, mohou být nechtěným rizikem, pokud se pilot nevědomky dostane do zakázaného prostoru.

Zodpovědnost proto leží především na uživatelích. Stačí několik minut přípravy – ověřit mapu, zjistit povolené výšky a vyhnout se oblastem označeným červeně. To je jednoduchý krok, který zabrání nepříjemnostem nejen pilotovi, ale i armádě.

Zdroj: iDnes.cz (odkaz), svetdronu.com