Drony budou doprovázet stíhačky: Skunk Works představuje projekt Vectis

Když se řekne Skunk Works, většina nadšenců do letectví si vybaví legendární stroje jako U-2 Dragon Lady, F-117 Nighthawk nebo SR-71 Blackbird. Každý z nich přepsal dějiny – a teď se zdá, že historie se může opakovat. Lockheed Martin představil projekt Vectis,který míří přímo do budoucnosti leteckých bojů.

Vectis není klasický dron, jaké dnes známe. Nejde o dálkově řízený průzkumný stroj ani o náhradu pilota. Jeho účelem je spolupracovat. V odborné terminologii se používá označení Collaborative Combat Aircraft, tedy „spolupracující bojový letoun“. Znamená to, že Vectis bude létat bok po boku s pilotovanými stíhačkami a plnit úkoly, které by pro člověka byly příliš riskantní nebo zbytečně náročné.

Zní to jako sci-fi, ale právě tam směřuje současný vývoj. Umělá inteligence a pokročilé senzory umožňují dronům chápat, co se děje kolem nich, analyzovat situaci v reálném čase a samostatně reagovat. Pilot tak nebude řídit každý jejich pohyb, spíše s nimi bude komunikovat – jako s kolegou, který má vlastní úsudek.

Podle Lockheedu má být Vectis schopný fungovat jako prodloužená ruka pilotované stíhačky. Může sloužit jako „štít“, který na sebe přitáhne pozornost protivníka, jako „oči“, které prozkoumají oblast s vysokým rizikem, nebo jako „pěst“, která provede přesný úder.

Dron by měl zvládat mise typu průzkum, elektronický boj, ale i přímé útočné akce proti vzdušným či pozemním cílům. Díky modulární konstrukci má být možné měnit výbavu podle úkolu – od senzorových sad až po zbraně ukryté uvnitř trupu, podobně jako u stealth letadel.

O technických parametrech zatím firma mlčí. Ví se pouze, že Vectis spadá do takzvané kategorie „Group 5“, tedy mezi těžké drony s dlouhým doletem a schopností operovat ve vysokých výškách. První zkušební let by se měl uskutečnit na přelomu let 2026 a 2027, což napovídá, že projekt je už poměrně daleko.

Skunk Works si vždycky hlídalo své tajemství. Tato divize, založená během druhé světové války, je známá tím, že pracuje roky v naprostém utajení, a veřejnost se o jejích projektech dozvídá až ve chvíli, kdy jsou téměř dokončené.

I proto se o Vectisu zatím ví jen to, co Lockheed sám pustil ven – že půjde o odolný, opakovaně použitelný a smrtící systém, navržený tak, aby přežil i v prostředí s hustou protivzdušnou obranou. Důraz je kladen na přežití, nízkou radarovou viditelnost a autonomní rozhodování.

To poslední je klíčové. Zatímco dnešní drony stále potřebují přímé ovládání, Vectis má zvládat i delší úseky letu bez zásahu člověka. Měl by rozpoznávat priority, vyhodnocovat hrozby a reagovat podle situace – to vše při zachování spolupráce s pilotem, který mu udává základní směr mise.

Lockheed Martin zdůrazňuje, že cílem není vytlačit člověka z kokpitu, ale umožnit mu dělat to, co stroj zatím neumí – rozhodovat se intuitivně, tvořivě, s pochopením širšího kontextu. Drony jako Vectis mají naopak zajišťovat to, co zvládají lépe: rychlost reakce, přesnost a schopnost pohybovat se v nebezpečných oblastech.

Pilot budoucnosti tak možná nebude létat sám. Ve formaci kolem něj poletí několik autonomních křídel, která s ním budou komunikovat, chránit ho a provádět úkoly, které by jinak znamenaly značné riziko. V případě ohrožení může být dron obětován – ale zároveň díky svému designu může i přežít a vrátit se zpět.

Pro Skunk Works je Vectis symbolickým návratem ke kořenům. Tahle divize vždy přicházela s nápady, které zněly bláznivě, ale o pár let později měnily realitu. U-2 kdysi dokázala sledovat Sovětský svaz z výšky, kam se nedostal žádný jiný letoun. SR-71 létal rychleji než kulka. F-117 poprvé představil svět „neviditelného“ predátora.

A teď – o půl století později – chce Lockheed ukázat, že i dron může mít osobnost, inteligenci a smysl pro spolupráci.

Projekt Vectis není jen dalším vojenským vývojem. Ukazuje směr, kterým se bude ubírat celý obor bezpilotních technologií – směrem ke spolupráci, nikoli konkurenci s člověkem. To, co se testuje v armádě, se dříve nebo později projeví i v civilním sektoru.

Autonomní řízení, koordinace více strojů, schopnost analyzovat prostředí a jednat samostatně – to všechno se může přenést i do civilních záchranných systémů, logistiky nebo průmyslových inspekcí.

Možná právě díky projektům, jako je Vectis, uvidíme za pár let drony, které spolu dokážou spolupracovat, vyhodnocovat situaci a pomáhat lidem – nejen v boji, ale i v běžném životě.

Skunk Works se znovu hlásí o slovo a připomíná, proč má v leteckém světě takřka mýtický status. Vectis není jen dalším strojem do arzenálu – je to manifest nové éry, kde se hranice mezi člověkem a strojem pomalu rozmazává.

Zatím zůstává většina informací tajná, ale to není na škodu. Kdykoli se totiž tato divize pustila do práce, výsledek stál za to. A pokud se Vectis skutečně dostane do vzduchu tak, jak Lockheed slibuje, může to být začátek jedné z největších proměn v dějinách moderního letectví.

Zdroj: TWZ.com (odkaz), svetdronu.com