Hlavní obsah
InfoPuls

Babiš opět na útěku! Otázky ČT ho děsí víc než audit z Bruselu

Pavel Matoušek
Foto: David Sedlecký - Wikimedia Commons (Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International)

Jak může občan věřit politikovi, který pravidelně zdrhá před vlastní odpovědností?

Reklama

Článek

Komentář - Andrej Babiš zjevně miluje adrenalinové sporty, protože jeho nejoblíbenější disciplínou posledních let je úprk před novináři. Obvzlášť tedy těch z veřejnoprávních médií. Když se tentokrát pokoušeli reportéři České televize zeptat na otázky, které se mu evidentně nelíbí, rozhodl se bývalý premiér jednoduše zmizet z jejich dosahu. Místo aby využil příležitosti a ukázal voličům, že chce opravdu pracovat v jejich prospěch a jak zodpovědně dokáže komunikovat, předvedl výstup malého kluka, který se zodpovídá z rozbitého okna.

Blíží se parlamentní volby, a Babiš se nijak netají tím, že si brousí zuby na premiérské křeslo. Zcela logicky se tím ovšem stupňuje i mediální pozornost vůči jeho osobě. Jenže zatímco většina politiků chápe, že setkání s novináři je součástí práce (ano, Andreji, vážně to patří k popisu práce politika), Babiš se rozhodl, že bude mediální realitu ignorovat. Zřejmě proto, že otázky „na tělo“ jsou pro něj asi stejně příjemné jako návštěva finančního úřadu nebo otevření tématu „Čapí hnízdo“.

Někdo samozřejmě může namítnout, že podobný tlak nezažívá třeba Petr Fiala nebo další politici. Možná že svým způsobem to může být i pravda. Jenže tady je malý, ale podstatný rozdíl.

Petr Fiala nevlastní půlku českého potravinářství a zemědělství, které je z nezanedbatelné části závislé na evropských dotacích. U Babiše je konflikt zájmů stejně nápadný, jako je nápadná jeho neochota ho řešit. A když se už po tisící někdo zeptá, jak to má se svěřeneckými fondy, reakce je zcela očekávatelná. Rychlá otočka na podpatku a snaha se rychle někam schovat.

Jestli ono by nakonec nebylo jednodušší naučit se odpovídat na nepříjemné otázky, než pokaždé běhat po ulici před dotíravými reportéry.

Ještě bych rád připomenul, že politik, ať už je to Babiš nebo kdokoliv jiný, by měl odpovídat novinářům hlavně proto, že přes média komunikuje se svými voliči. Novináři jsou totiž hlasem občanů, ať už jsou otázky pohodlné, či nikoliv. Neochota odpovídat znamená totiž jediné, že je něco špatně. A právě tohle ticho a nekonečné útěky od mikrofonů jasně ukazují, že bývalý premiér stále nechce, aby lidé věděli, jaké jsou jeho skutečné úmysly.

Jak pak může občan věřit politikovi, který pravidelně zdrhá před vlastní odpovědností? Místo otevřeného dialogu sledujeme komedii, kde hlavní postava zoufale uhýbá před jakoukoli konfrontací s pravdou. A ta pravda není nijak složitá. Babiš bude jednoduše pro mnoho lidí zkrátka nevolitelný minimálně do chvíle, kdy jasně a prokazatelně vyřeší svůj konflikt zájmů a přestane mít pod kontrolou společnosti typu Agrofert.

Do té doby nám zřejmě nezbývá než se dál bavit pohledem na bývalého premiéra v roli profesionálního sprintera před českými novináři. Snad si příště vezme alespoň vhodnější obuv, aby ho nedohnali hned za prvním stánkem. Anebo, což by bylo vůbec to nejlepší řešení, by mohl konečně začít mluvit na rovinu. Protože dokud to neudělá, budeme sledovat pořád stejnou trapnou hru, která není zábavná ani pro voliče, ani pro demokracii samotnou.

Další články

Premiér Fiala vyráží do boje

Fiala se konečně přestal bát jazyka, kterému rozumí velká část voličů. Možná to není úplná revoluce, ale je to nadějný začátek.

Proruský aktivista Tomio Okamura

Pokud je podle Okamury novinář, který se ptá na jednoduchou otázku, označen jako proukrajinský aktivista, tak sám předseda SPD je aktivista také a to ten...

Konečná se vysmívá Rakušanovi

A to kvůli tzv. „šmírovací“ vyhlášce, když ji osobně zaráží, že ministr vnitra netuší, co se děje na jeho vlastním ministerstvu.