Rozmarné léto bez deště: Tohle už nejsou příjemné letní dny, ale boj s vedrem

Problém nešťastného léta v současnosti nespočívá v přemíře deště, ale naopak v jeho nedostatku. A člověk začíná mít pocit, že se z letního období stává dlouhá zkouška jeho odolnosti.

Když spisovatel Vladislav Vančura psal své Rozmarné léto, jeho hrdinové v poklidném městečku trápilo počasí, jež jim kazilo plány. Déšť, chlad a nevlídné dny jim komplikovaly koupání na plovárně, výlety i obyčejné letní nicnedělání, kterému by se jinak ve slunném dni oddali. Mimochodem právě letos uplynulo 100 let od prvního vydání této Vančurovy knihy.

My naopak máme slunečních paprsků nikoliv dostatek, ale rovnou nadbytek, že bychom se někteří o ně s dalšími rádi rozdělili, kdyby to bylo možné. Léto tak pro nás, kteří na teploty přesahující 25 °C hledí s nenávistí v oku, je obdobím utrpením, které musejí přečkat ve stínu svého domova. Nejraději bychom byli, kdyby si už léto konečně sbalilo svůj batůžek a zmizelo

Jistě, existují mezi námi jedinci, jež tropické teploty přímo milují, vyhledávají je a jsou jimi okouzleni. A to do té míry, že s chutí tráví v tropickém dni na slunci co nejvíce času - šlapou do pedálů kola nebo neváhají podniknout výstup na některou z hor. Nevadí jim, že z nich lije pot a srdce pumpuje o sto šest. Oni si to užívají.

Bylo by možná zajímavé pomocí ankety zjistit, jaké procento v české populaci zaujímají. Myslím si, že to budou hlavně lidé, kteří nevlastní užitkové zahrádky, takže nedostatek vody s horkým létem spojený, je netrápí. Pro ně je tropický den splněním jejich představ o létě.

Co bych za to dala, kdyby bylo opět rozmarné léto jako ve stejnojmenné knize Vladislava Vančury. Na letním počasí v minulosti byla příjemná ta nepředvídatelnost. Ráno jste o volném dni otevřeli okno a nevěděli, jestli budete odpoledne sedět u vody, vyrazíte na výlet nebo si vezmete knihu a zůstanete doma. Možná venku ranní mlha zahalila krajinu do bílého obláčku, nebo se na obloze objevily mraky, jež nevěštily nic dobrého.

Řekli jste si, že o počasí rozhodne jedenáctá hodina, jak jste měli odpozorováno z minulosti. Když se vyjasní, vydrží to už po celý den. Dneska už to neplatí. O nějaké ranní mlze si může člověk leda tak nechat zdát a mraky na nebi neviděl, co je měsíc dlouhý.

Dnešní odborné předpovědi meteorologů na několik dní dopředu slibují jediné – horko a sucho, před čímž se už neschováte ani na horách, kde přeci bývaly nižší teploty. I tam už se pečete zaživa. A tak se nám léto pomalu změnilo z období, na které se člověk opravdu těšil, na dobu, kterou musíme nějak přežít.

Když je venku ve stínu 36 °C a více, nemusíte být ani žádný výrazný odpůrcem léta, abyste toho měli dost. Takto vysoké tropické teploty vedou k horšímu soustředění, únavě a i obyčejné denní úkony najednou vyžadují více energie. A to platí i pro motoristy za volantem, jak se uvádí na stránkách BESIPu.

Obdivuji ty, kteří v takovém horku vyrazí na cyklo nebo turistický výlet, protože já na to jednoduše nemám. Představa, že někde pochoduji na slunku, které praží a kde teplota musí nutně přesahovat 45 °C, mě přímo děsí. A upřímně lituji ty, kteří v těch hicech musejí venku pracovat.

Nejhorší na tom je, před horkem se člověk neschová ani doma, nemá-li tam klimatizaci, i když ani ta není řešením. Větrat přes den moc nemůžete, protože byste si domů pustili rozhicovaný vzduch. A když otevřete venkovní dveře a vystrčíte hlavu ven, dostanete takovou facku od toho horka, až se málem zapotácíte.

Tropické teploty zasáhnou člověka okamžitě, jakmile udeří. Zato sucho se plíží pomalými, ale jistými kroky. Tráva ztrácí svou svěží zelenou barvu a vypadá spíš jako seno. A protože je na zahradách moderní krátký sestřih trávníku, tak i v těchto hicech lidé neváhají z kůlny vytáhnout své sekačky a to, co nad trávníkem převyšuje (protože ten neroste), nemilosrdně posekají. Oberou tak o potravu hmyz, který si na suché trávě nic nevezme.

Rostliny vadnou, stromy schnout a padá z nich nejen listí, ale z těch ovocných i ovoce. Půda tvrdne. A mizí voda v potocích, řekách a přehradách. Kdo to u nás řekl, že klimatická krize skončila? A myslel to vážně, nebo si dělal legraci? Tak ono to horko dílem antropogenních vlivů vypadá z budovy s klimatizací za 51 milionů korun úplně jinak.

Pohled na azurově modrou oblohu by byl možná zajímavý pár dnů. Pokud je takto už měsíc bez přerušení, má všeho toho azura člověk už plné zuby a docela by přivítal, kdyby obloha na chvíli zešedla a přinesla vláhu, kterou všichni už tak moc potřebujeme.

A to jsem někde četla, že příští rok tropické teploty opět přesáhnou letošní maximum a vyšplhají se až přes 42 °C, což bude už skutečný Mordor.

Zdroj: autorka, faktaoklimatu.cz, wmo.int