Hlavní obsah
 Žádný špeky

O Vánocích se sněhem nebo bez. Meteorologové zveřejnili podstatná čísla

Lukáš Erlebach
Foto: Freepik

Meteorologové zveřejnili dlouhodobá data o pravděpodobnosti sněhu o Vánocích. Výsledky potvrzují znatelný rozdíl mezi horami a městy. Kdo si chce užít sváteční bílou krajinu, má nejlepší šanci ve vyšších polohách, kde statistiky ukazují nejstabilnější sněhové podmínky.

Reklama

Článek

Bílé Vánoce pod drobnohledem dlouhodobých měření

Vánoční svátky mají v české představě podobu tichého rána se sněhem, který tlumí zvuky ulic a dodává atmosféře zvláštní klid. Realita posledních let však ukazuje, že tento obraz je v mnoha regionech stále méně samozřejmý. Meteorologové proto zveřejnili data, která přehledně ukazují, kde se šance na sníh o Štědrém dnu pohybuje vysoko a kde spíš odpovídá přání než skutečnosti.

Čtvrtstoletí měření odhalilo výrazné rozdíly mezi jednotlivými částmi republiky. Za bílé Vánoce se považuje situace, kdy je ráno 24. nebo 25. prosince na zemi alespoň centimetr sněhu. Přestože je kritérium jednoduché, z dat jasně vyplývá, že zejména nížiny mají s takovým scénářem problém. Jih Moravy, Polabí a Pražská pánev se běžně pohybují kolem dvaceti procent. Sníh zde samozřejmě občas dorazí, většinou však bývá krátkodobý a nerozhodné počasí ho rychle zahání.

Foto: Freepik

Bílé Vánoce

Střední nadmořské výšky už přinášejí pestřejší obrázek. Města jako Zlín nebo Karlovy Vary se blíží čtyřicetiprocentní pravděpodobnosti a sníh zde není výjimkou. Významně nad ostatními stojí Liberec. Jeho poloha a nadmořská výška mu tradičně přihrávají více zimních epizod, takže se zde šance na bílé Vánoce dlouhodobě pohybuje kolem šedesáti procent. V rámci větších měst jde o zcela unikátní hodnotu.

Kdo chce jistotu, musí do hor

V horách je situace jiná. Nad šest set metrů pravděpodobnost rychle roste a kolem sedmi set výškových metrů se často dostává nad šedesát procent. Horská pásma přesahující tisíc metrů hlásí až osmdesát procent případů, kdy leží na Štědrý den sníh. Hřebenové partie pohraničních hor se navíc blíží až devadesátiprocentním hodnotám, což je v českých podmínkách téměř jistota.

Příčina je jednoduchá. Studený vzduch se v horách drží déle a srážkové epizody jsou výraznější, takže pokrývka zvládne přežít i rychlejší oteplení. Právě proto se stává běžnou strategií mnoha rodin, že vyrazí na svátky do hor a nespoléhají na to, že sněhové vločky dorazí až k nim domů.

České zimy zároveň procházejí změnami. Výkyvy teplot, časté oblevy a kratší období se stabilním chladem snižují šanci na sníh hlavně ve městech. To však neznamená, že je vše předem rozhodnuté. Počasí občas dokáže překvapit a i malá ranní vrstva čerstvého sněhu umí vytvořit atmosféru, která se neopakuje v žádném jiném období roku.

Zdroj: Novinky.cz (odkaz)

Další články