Článek
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek online jednání, jehož cílem je nastartovat proces vedoucí k vybudování tzv. „zdi proti dronům“. U stolu zasednou zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Přizvána byla také Ukrajina, která s dronovými útoky bojuje prakticky denně.
Jednání je reakcí na sérii incidentů, při nichž ruské drony a letouny narušily vzdušný prostor členských států EU. Tlak na rychlé řešení přichází hlavně od pobaltských zemí a Polska, které už delší dobu volají po posílení protivzdušné obrany.
Politické pozadí
Plán má pevné politické kořeny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už začátkem září vyzvala k posílení východní hranice a k vytvoření uceleného balíku opatření do roku 2030. Ten má být součástí širšího plánu obranné připravenosti. První konkrétní obrysy strategie by měly zaznít 1. října na neformálním summitu v Kodani a následně i na říjnovém summitu EU v Bruselu.
Jedním z klíčových bodů bude financování. Evropská unie bude muset rozhodnout, zda projekt potáhne centrálně, nebo zda bude stát spíš na příspěvcích jednotlivých členských zemí.
Slovensko a Maďarsko mimo hru
Pozornost vyvolalo vynechání Slovenska a Maďarska z prvního jednání. Obě země přitom leží na východní hranici Unie, a jejich absence tak působí nelogicky. Podle analytiků je však spíše politickým signálem – Bratislava i Budapešť mají blízké vztahy s Moskvou a často blokují tvrdší sankce.
Na Slovensku krok vyvolal ostré reakce. Opozice tvrdí, že partneři jednoduše Slovensku nevěří. Pokud by se citlivé plány na obranu hranic dostaly až do Moskvy, ztratil by projekt smysl.
Co znamená „zeď proti dronům“?
Samotný pojem je zatím spíš politickým sloganem než technickým plánem. V praxi se může jednat o kombinaci radarových systémů, senzorů, rušiček signálů nebo dokonce aktivních obranných prostředků, schopných drony přímo ničit. Inspirací jsou izraelské i ukrajinské technologie, které dokáží kombinovat sledování na rádiových frekvencích, optickou identifikaci i neutralizaci dronů.
Možný dopad na běžné piloty
Pro hobby a komerční piloty dronů je důležité sledovat, jak se tento projekt promítne do regulace. Pokud EU vybuduje plošnou síť detekčních a rušících zařízení, může to znamenat omezení létání v příhraničních oblastech. Je reálné, že se přidají nová omezení v provozu UAV, například povinnost hlásit lety v určitých zónách nebo častější kontrola registrací.
Na druhé straně se dá očekávat, že technologie vyvíjené pro vojenskou obranu se časem projeví i v civilním sektoru. Mohly by například pomoci při řešení nelegálních letů nad městy nebo letišti, kde už dnes platí přísná pravidla.
Debata na dlouhé měsíce
Páteční jednání je jen prvním krokem. Diskuse o podobě „zdi proti dronům“ se povede celé měsíce a možná i roky. Jasné je zatím jediné – téma bezpilotních prostředků se dostává čím dál víc do centra evropské politiky i bezpečnostních strategií.
Pro piloty dronů tak bude důležité sledovat, jak se z velkolepých plánů vyklube konkrétní praxe. Zatím není jisté, zda zeď proti dronům přinese spíš větší bezpečnost, nebo také nové překážky pro běžné létání.
Zdroj: iDnes.cz (odkaz), svetdronu.com
