Když dron prostě zhasne. Polský STRATUS mění pohled na ochranu vzdušného prostoru

Ještě před pár lety by podobný koncept působil spíš jako námět pro film. Dnes má ale konkrétní technickou podobu. Polský systém STRATUS pracuje s velmi krátkými a řízenými elektromagnetickými pulzy, které dokážou narušit nebo zcela vyřadit elektroniku bezpilotního letounu. Nejde o rušení signálu v běžném slova smyslu. Pulz zasahuje přímo citlivé obvody, řídicí jednotky a komunikační moduly. Výsledek je jednoduchý. Dron přestane fungovat.

Pro piloty je důležité pochopit, v čem se tento přístup liší od známějších metod. STRATUS dron nesestřeluje, neničí jeho konstrukci a nesnaží se ho fyzicky zachytit. Stroj se nerozpadne ve vzduchu a nepadá nekontrolovaně v podobě trosek. Z pohledu okolí se vlastně nic dramatického nestane. Dron ztratí schopnost letu a úkol končí.

Bezpilotní letouny se staly běžnou součástí vzdušného prostoru, ale zároveň i bezpečnostním problémem. Letiště, přístavy, elektrárny nebo velké kulturní akce čelí riziku, že se v zakázané zóně objeví stroj, který tam nemá co dělat. Sestřelení dronu nad plným stadionem nebo v blízkosti kritické infrastruktury ale přináší vlastní rizika. Padající části, možné zranění lidí a právní odpovědnost nejsou hypotetické scénáře.

Elektromagnetický systém se těmto problémům vyhýbá. Nezasahuje mechanicky, ale elektronicky. To je zásadní rozdíl. Ochrana prostoru může proběhnout bez hluku, bez viditelného zásahu a bez sekundárních škod. Právě to je důvod, proč se podobné technologie dostávají do popředí zájmu armád i civilních bezpečnostních složek.

Vývoj STRATUSu nebyl jen otázkou výkonu. Podle dostupných informací byla klíčová schopnost pulz přesně řídit a opakovaně používat tak, aby neohrožoval vlastní zařízení, obsluhu ani okolní infrastrukturu. Elektromagnetická energie v extrémních hodnotách není hračka a její kontrola vyžaduje velmi precizní inženýrské řešení.

Projekt vznikl s výraznou podporou státu, což naznačuje, že nejde o akademický experiment bez dalšího využití. Polsko dlouhodobě sleduje vývoj moderních konfliktů, kde se levné a snadno dostupné drony staly běžným nástrojem průzkumu i útoku. Klasická protivzdušná obrana na ně často reaguje neefektivně nebo příliš draze.

STRATUS zapadá do konceptu vrstvené obrany, kde má každá technologie svou roli. Elektromagnetický systém může pokrýt krátké vzdálenosti a citlivé oblasti, zatímco jiné prostředky řeší vzdálenější nebo odolnější cíle. Pro civilní sektor je ale možná ještě důležitější jiný aspekt. Nenápadnost.

V ideálním případě si veřejnost ničeho nevšimne. Žádný výbuch, žádná panika, žádné video padajícího dronu na sociálních sítích. Prostě jen chráněný prostor, který zůstane chráněný. Pro bezpečnostní složky to není selhání akce, ale naopak její úspěch.

Pro piloty dronů je STRATUS připomínkou, že vzdušný prostor se mění. Nejen legislativně, ale i technologicky. Elektronika, na které bezpilotní stroje stojí, je zároveň jejich největší síla i slabina. A právě na ni se nové systémy začínají cíleně zaměřovat.

Zdroj: DroneXL.co (odkaz)