Článek
Vývoj výkonných laserů začíná na překvapivém místě, v pecích rozpálených na více než 1 500 °C, kde vznikají speciální krystaly z prvků vzácných zemin. Společnost Northrop Grumman nyní dosáhla významného pokroku, který může posunout hranice laserových technologií i výzkumu čisté energie.
Na první pohled připomínají obyčejné průhledné válce ze skla. Ve skutečnosti však představují jednu z nejdůležitějších součástí moderních laserových systémů. Řeč je o speciálních krystalech, které dokážou zesilovat světlo a umožňují vytvářet mimořádně výkonné laserové paprsky.

Sklizené křišťálové válce vytvořené v závodě SYNOPTICS.
Jejich výroba přitom vyžaduje prostředí připomínající spíše průmyslovou laboratoř budoucnosti než klasickou továrnu. V americkém závodě SYNOPTICS společnosti Northrop Grumman se suroviny z prvků vzácných zemin zahřívají v pecích na teploty přesahující 1 500 °C. Roztavený materiál se následně nechává po dobu několika týdnů pomalu krystalizovat ve speciálních iridiových kelímcích.
Výsledkem je takzvaná krystalová boule, vysoce čistý monokrystal, který se po dalším zpracování stává aktivním srdcem laserového zařízení.
Krystal, který dává laseru sílu
Laser není jen zdrojem intenzivního světla. Aby mohl vytvářet přesně definovaný a dostatečně výkonný paprsek, potřebuje speciální materiál schopný zesilovat světelné záření. Právě tuto funkci plní takzvané aktivní neboli zesilovací médium.
Krystaly vyráběné v závodě SYNOPTICS se podle konkrétního použití upravují do různých geometrických tvarů – od tyčí přes disky až po desky. Rozhodující přitom není pouze jejich velikost, ale především optická čistota, homogenita a přesně kontrolované vlastnosti materiálu.
Fyzici asi našli způsob, jak posílat zprávy do minulosti

Šest stíhaček ve vzduchu, čtyři simulátory na zemi. Hranice mezi virtuálním a skutečným bojištěm postupně mizí

I nepatrné nedokonalosti mohou ovlivnit výsledný výkon laseru, a proto musí celý proces růstu krystalu probíhat s mimořádnou přesností.
Technologie nachází uplatnění v celé řadě oblastí. Od chirurgických a estetických laserů přes průmyslové obrábění až po pokročilé vojenské systémy. Jedním z příkladů je zaměřovací kontejner LITENING, jehož laserové technologie pomáhají posádkám bojových letounů přesně lokalizovat a označovat cíle.
Od stíhacích letounů k energii budoucnosti
Význam těchto materiálů však zdaleka nekončí u současných laserových systémů. Northrop Grumman se nyní zaměřuje také na technologii, která by v budoucnu mohla změnit energetiku.
Společnost SYNOPTICS nedávno vypěstovala mimořádně velký krystal označovaný jako Yb:YLF, tedy fluorid lithného yttritého dopovaný yterbiem. Jeho průměr dosahuje přibližně trojnásobku průmyslového standardu.
Nejde přitom pouze o rekordní rozměry. Větší a kvalitní krystaly umožňují konstrukci laserových systémů s větší optickou aperturou, což je důležité pro dosažení vysokých energií potřebných v některých náročných vědeckých aplikacích.
Jednou z nich je inerciální termonukleární fúze.
Pokus vytvořit na Zemi podmínky jako uvnitř hvězd
Inerciální fúze představuje jednu z cest k získávání energie slučováním atomových jader. Na rozdíl od klasických fúzních reaktorů, které se snaží udržovat horké plazma magnetickým polem, využívá tato metoda extrémně výkonné laserové pulzy.
Ty dopadají na nepatrnou palivovou kapsli, kterou během velmi krátkého okamžiku prudce stlačí a zahřejí. Vytvoří tak podmínky umožňující slučování lehkých atomových jader a uvolnění značného množství energie.
Právě zde mohou sehrát zásadní roli nové laserové krystaly. Fúzní zařízení potřebují mimořádně výkonné laserové systémy, jejichž konstrukce klade vysoké nároky na velikost, kvalitu a odolnost optických součástek.
Krystal Yb:YLF proto představuje důležitý technologický krok směrem k vývoji laserů, které by mohly pomoci posunout výzkum inerciální fúze na další úroveň.
Čistá energie, která zatím čeká na své využití
Potenciál fúzní energetiky je mimořádný. Při slučování lehkých atomových jader se uvolňuje energie bez přímých emisí oxidu uhličitého z vlastní fúzní reakce. Technologie zároveň nabízí možnost výrazně omezit některé problémy spojené s dlouhodobým radioaktivním odpadem, které známe z klasické jaderné energetiky.
Cesta k prakticky využitelné fúzní elektrárně je však stále náročná. Samotné dosažení fúzní reakce ještě neznamená, že zařízení dokáže dlouhodobě a ekonomicky dodávat elektřinu do sítě. Rozhodující bude především opakovatelnost procesu, energetická účinnost celého zařízení a schopnost zvládnout jeho průmyslový provoz.
Nové krystaly proto nejsou hotovým řešením energetické krize, ale jednou z důležitých součástí technologického řetězce, který by jednou mohl umožnit využívat energii podobnou té, která pohání hvězdy.
*Zajímavost: Zásadní na tomto příběhu je propojení dvou zdánlivě odlišných světů – vojenské laserové techniky a výzkumu čisté energie. Stejná materiálová technologie může pomáhat při přesném zaměřování cílů i při vývoji laserů pro experimentální jadernou fúzi.
Na závěr tohoto článku bych ráda zdůraznila, že rekordní krystal je příspěvkem k vývoji fúzních laserů, nikoliv důkazem, že již existuje prakticky využitelná fúzní elektrárna.
Zdroj: Northrop Gumman; LITENING; SYNOPTICS;




