Hlavní obsah
Svět2000

NASA připravuje novou observatoř PRIMA. Odhalí tajemství skrytá za kosmickým prachem

Foto: NASA/JPL-Caltech

Vesmír ukrývá obrovské množství informací, které dnešní teleskopy nedokážou zachytit. Oblasti, kde vznikají nové hvězdy, planetární soustavy i celé galaxie totiž zakrývají oblaka kosmického prachu.

Reklama

Článek

NASA proto připravuje novou vesmírnou observatoř PRIMA, která má vědcům umožnit nahlédnout do dosud obtížně pozorovatelných částí vesmíru. Významnou roli při její realizaci bude mít americká společnost BAE Systems, jejíž tým byl vybrán do další fáze vývoje této ambiciózní mise.

Nové oči pro pozorování vesmíru

Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) patří do nové kategorie astrofyzikálních misí NASA označovaných jako „Probe Explorers“ (Průzkumné sondy). Jeho hlavním cílem je prozkoumat vesmír pomocí mimořádně citlivého dalekohledu pracujícího v oblasti dalekého infračerveného záření.

Právě tato část elektromagnetického spektra je pro astronomy mimořádně zajímavá. Zatímco běžné optické teleskopy mohou mít problém proniknout hustými oblaky mezihvězdného prachu, infračervené záření umožňuje pozorovat procesy, které by jinak zůstaly skryté.

Srdcem observatoře bude dalekohled o průměru 1,8 metru. Jeho citlivé přístroje mají zachycovat záření pocházející z velmi vzdálených kosmických objektů a oblastí, v nichž probíhají zásadní procesy formování hvězd a planet.

PRIMA tak zaplní důležitou mezeru mezi možnostmi vesmírného dalekohledu Jamese Webba a pozemních rádiových observatoří. Každá z těchto technologií totiž sleduje vesmír v jiných oblastech elektromagnetického spektra a přináší odlišné informace. Jejich vzájemné doplnění může astronomům nabídnout mnohem komplexnější pohled na vývoj kosmu.

BAE Systems zajistí konstrukci i integraci observatoře

Výběr týmu vedeného Jet Propulsion Laboratory (JPL), které spadá pod NASA, představuje důležitý milník také pro společnost BAE Systems. Ta bude mít na starosti několik zásadních částí projektu.

Dodá základní platformu kosmické lodi Evolve+, která bude sloužit jako nosná a provozní infrastruktura celé observatoře. Současně povede montáž, integraci a testování jednotlivých systémů. Její odpovědností bude také provozní a pozemní podpora mise ve spolupráci s JPL, které zůstane hlavním manažerem projektu.

Co chce NASA díky PRIMA zjistit?

Vědecký význam mise přesahuje pouhé pořizování dalších astronomických snímků. Dalekohled má pomoci odpovědět na některé zásadní otázky týkající se vzniku a vývoje vesmíru.

Vědci chtějí lépe pochopit především:

  • Vznik hvězd: Jak se z obrovských oblaků plynu a prachu rodí nové hvězdy a jak se tento proces měnil v průběhu kosmických dějin.
  • Formování planet: Jak vznikají planetární soustavy a jaké podmínky ovlivňují jejich vývoj.
  • Vývoj galaxií: Jak se galaxie postupně utvářely, rostly a měnily svou strukturu.
  • Původ kosmické vody: Kde a jak vzniká voda ve vesmíru a jak se dostává do prostředí, v němž se mohou formovat planetární soustavy.

*Právě poslední oblast je mimořádně zajímavá. Voda patří mezi základní předpoklady života, jak jej známe, a její výskyt v různých fázích vývoje hvězdných a planetárních soustav může pomoci lépe pochopit, jak se potřebné podmínky pro vznik života rozšířily vesmírem.

Mezinárodní spolupráce a výhled do roku 2033

Mise PRIMA nebude pouze americkým projektem. Na její realizaci se budou podílet také mezinárodní partneři z Francie, Itálie, Kanady, Jižní Koreje, Japonska a Velké Británie. Jde tak o další příklad rozsáhlé mezinárodní spolupráce v oblasti kosmického výzkumu.

V současnosti se PRIMA nachází ve fázi B vývoje, tedy v etapě podrobnějšího návrhu a technického rozpracování mise. Pokud projekt úspěšně projde dalšími schvalovacími kroky NASA, bude následovat jeho plná realizace.

Start observatoře je plánován na rok 2033 a její primární vědecká mise má trvat přibližně pět let.

Možná nám PRIMA jednou pomůže odpovědět i na otázku, která fascinuje lidstvo po tisíce let: Jak se z jednoduchých kosmických stavebních prvků zrodil vesmír plný hvězd, planet a podmínek umožňujících vznik života.

Další články