Článek
Nový výzkum vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley ukazuje, že některé jeho proteiny dokážou přímo aktivovat nervová zakončení v dýchacích cestách. Objev může změnit pohled na příznaky virových infekcí a otevřít cestu k novým způsobům léčby.
Kašel, kýchání, bolest v krku nebo nepříjemné bolesti hlavy patří k dobře známým projevům onemocnění COVID-19.
Přestože jsme se během pandemie naučili o koronaviru SARS-CoV-2 obrovské množství informací, mechanismy, kterými virus vyvolává jednotlivé příznaky, zůstávaly zčásti neobjasněné.
Nyní vědci přicházejí s překvapivým zjištěním: virus dokáže přímo komunikovat s naším nervovým systémem a vyvolávat jeho obranné reakce.
Výzkum vedený profesorkou Dianou Bautistou z Kalifornské univerzity v Berkeley, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis Neuron 13. listopadu 2026, ukazuje, že dva virové proteiny mohou přímo stimulovat senzorické neurony. Právě tyto nervové buňky se podílejí na vnímání bolesti a spouštění reflexů, jako je kašel a kýchání.
Skutečný příběh: Jak CIA tajně pronikla do sovětské kosmické lodi a ukradla její technologická tajemství
Časoprostor a gravitace: Einsteinovy rovnice odhalují další překvapivou možnost
Dosavadní představa přitom kladla hlavní důraz na imunitní systém. Podle ní infikované buňky uvolňují zánětlivé látky, které následně dráždí nervová zakončení. Nová studie však odhaluje další cestu: některé části samotného viru mohou nervy aktivovat přímo, bez nutnosti zprostředkování zánětlivou reakcí.
Virové proteiny, které dokážou podráždit nervy
Pozornost vědců se soustředila především na protein PLpro, označovaný jako papain-like protease. Jde o jednu z virových proteáz, které koronavirus potřebuje ke zpracování svých bílkovin a úspěšnému množení v infikovaných buňkách.
Vědci zjistili, že PLpro dokáže aktivovat specifický iontový kanál TRPA1 na povrchu senzorických neuronů. Tento kanál je známý také tím, že reaguje na dráždivé chemické látky obsažené například ve wasabi nebo česneku.
Jeho aktivace následně vede k uvolňování neuropeptidů, které mohou vyvolávat bolest, podráždění dýchacích cest a reflexní reakce organismu.
Zajímavé je, že podobný účinek vědci zaznamenali také u další koronavirové proteázy Mpro. Ta však spouští odlišné reakce než PLpro.
Myši kýchaly až třicetkrát za minutu
Jedním z nejzajímavějších momentů výzkumu byly experimenty na laboratorních myších. Vědci nejprve prokázali, že samotný purifikovaný protein PLpro dokáže aktivovat nervové buňky v laboratorních podmínkách. Následně ověřovali, zda má podobný účinek také v živém organismu.
Myším aplikovali malé množství proteinu do nosu. Výsledek byl překvapivý: zatímco obyčejná voda mohla vyvolat jednotlivé kýchnutí, PLpro způsobilo až 30 kýchnutí za minutu.
Experiment byl natolik neobvyklý, že se vědci museli vypořádat i s pochybnostmi odborných recenzentů, kteří nebyli přesvědčeni, zda myši skutečně kýchají. Nestačily ani pořízené zvukové a obrazové záznamy.
Vesmír jako ze sci-fi. Je to ohromný rozdíl jak dnes můžeme pozorovat hvězdy
Komety jako poslové života na Zemi? Nová studie zpochybňuje jednu z nejromantičtějších teorií
Výzkumný tým proto pořídil speciální zařízení pro měření pohybů a tlakových změn při dýchání. Kromě toho použil modře obarvenou tekutinu, aby mohl sledovat množství hlenu vypuzeného při jednotlivých kýchnutích. Naměřené výsledky potvrdily, že reakce myší odpovídají skutečnému kýchacímu reflexu.
Vědci zároveň zjistili, že PLpro vyvolává také zvýšenou citlivost na mechanické podněty a bolest. Přímá aktivace senzorických nervů tak může vysvětlovat i některé nepříjemné bolestivé projevy virové infekce.
Mohla by pomoci nová léčba COVID-19?
Výsledky studie mají význam nejen pro pochopení toho, proč při infekci kašleme a kýcháme. Mohly by také otevřít nové možnosti léčby.
Současný antivirový přípravek Paxlovid působí mimo jiné prostřednictvím blokování proteázy Mpro, čímž omezuje množení viru. Podle vědců by podobný přístup zaměřený na PLpro mohl přinést další výhody.
Vývoj inhibitorů této proteázy již nějakou dobu probíhá, žádný z těchto přípravků však zatím nebyl schválen pro léčbu COVID-19.
Pokud by se podařilo omezit přímou aktivaci senzorických nervů, mohlo by to v budoucnu znamenat účinnější zvládání některých příznaků infekce. Zatím však jde o možnost provedenou pro výzkum, nikoliv o potvrzenou léčebnou metodu.
Vysvětlení dlouhodobých následků covidu?
Zajímavý je také možný vztah mezi novými poznatky a dlouhodobými zdravotními obtížemi po prodělaném onemocnění COVID-19.
Přetrvávající kašel, dušnost, bolesti hlavy, bolest v krku nebo tlak na hrudi patří mezi obtíže, které někteří lidé popisují i dlouho po odeznění akutní infekce.
Vědci se domnívají, že přímé působení virových proteinů na nervový systém by mohlo být jedním z mechanismů, které k těmto problémům přispívají. Zda a jak významnou roli skutečně hraje, bude muset potvrdit další výzkum.
Zároveň se ukazuje, že různé viry mohou nervový systém aktivovat odlišnými způsoby. Proteiny dalších koronavirů, včetně původce SARS a viru MERS, vykazovaly v laboratorních experimentech podobnou schopnost stimulovat senzorické neurony. Chřipkové viry však podle vědců využívají jiné mechanismy.
Pomáhá kýchání člověku, nebo samotnému viru?
Nový objev otevírá také zajímavou evoluční otázku. Kýchání a kašel jsou přirozené obranné mechanismy organismu, jejichž úkolem je odstraňovat dráždivé látky a nežádoucí částice z dýchacích cest. Jenže při virové infekci mohou zároveň pomáhat šířit infekční částice do okolí.
Podle Diany Bautisty může jít o kombinaci obou účinků. V počátečních fázích infekce může být vypuzení hlenu obsahujícího virus pro organismus výhodné, protože pomáhá odstranit část infekčního materiálu. Současně se však virus může prostřednictvím kapének dostávat k dalším lidem.
Výzkum tak připomíná, že příznaky infekčních onemocnění nejsou vždy jednoduchou reakcí organismu na přítomnost patogenu. Někdy mohou být výsledkem složitého působení viru na imunitní i nervový systém.
Vědci nyní stojí před dalšími otázkami: Mohou virové proteiny ovlivňovat i jiné nervové funkce? Co se stane, když virus přímo napadne samotné neurony? A jakým způsobem nervový systém spolupracuje s imunitou při obraně proti infekci?
Jedno je jisté. Koronavirus nám stále odhaluje mechanismy, o kterých jsme ještě nedávno neměli tušení. A pochopení toho, proč vlastně kýcháme, kašleme a cítíme bolest, může být důležitým krokem k účinnější léčbě nejen covidu, ale také dalších virových onemocnění.
Zdroj: EurekAlert; Kalifornská univerzita v Berkeley; odborný časopis Neuron, publikace z 13. listopadu 2026 DOI: 10.1016/j.neuron.2026.10.017
