Článek
EU chce zjednodušit souhlas s cookies
Pokud vás někdy rozčílilo, že ještě před čtením článku musíte klikat na lištu o cookies, nejste sami. Tento mechanismus, zavedený v roce 2009 směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích, měl chránit uživatele. Realita je ale jiná – bannery se staly symbolem frustrace na internetu a málokdo je skutečně čte.
Cookies přitom samy o sobě nejsou špatné. Ukládají například obsah nákupního košíku nebo nastavení webu, takže návštěvníci nemusí při každé další návštěvě začínat od nuly. Problém nastává ve chvíli, kdy se používají ke sledování uživatelů napříč stránkami a cílení reklamy s vysokou přesností.
Dobré úmysly, špatná praxe
Povinný souhlas měl původně bránit právě těmto praktikám. Místo toho se ale proměnil v rituál bezmyšlenkovitého kliknutí, který ve výsledku nechrání ani uživatele, ani jejich soukromí. Evropská komise proto nyní hledá cestu, jak pravidla zjednodušit a učinit je funkčnějšími.
Diskutuje se o několika možnostech. Jednou z nich je rozšíření výjimek pro tzv. nezbytné cookies, které zajišťují fungování webu či základní statistiky. Dalším návrhem je nastavení preferencí přímo v prohlížeči – uživatel by tak rozhodl jednou, a ne pokaždé na jiné stránce.
Cookies
Proti sobě stojí dvě lobby
Jedna strana – technologické firmy – prosazuje, aby se pravidla více sjednotila s GDPR. To je flexibilnější a umožnilo by snazší práci s daty. Druhá strana, ochránci soukromí, varuje, že by to mohlo vést k ještě většímu sběru dat. Podle nich není problém v samotných lištách, ale v obchodním modelu internetu, který je na reklamě postaven.
Debata se vede i o konkurenceschopnosti. Evropské weby a inzerenti tvrdí, že jsou současnými pravidly znevýhodněni oproti firmám z USA a Asie. Změna by podle nich snížila náklady a pomohla evropskému technologickému prostředí.
Digitální balíček v širším kontextu
Změny v oblasti cookies jsou součástí většího balíku, jehož cílem je zjednodušení digitálních pravidel. Návrh počítá například se snížením administrativní zátěže, modernizací předpisů pro kybernetickou bezpečnost nebo důslednějším posouzením dopadů regulace na ekonomiku.
Jedním z cílů je také zavedení evropských peněženek digitální identity. Ty mají nabídnout bezpečný způsob, jak se na internetu identifikovat, podepisovat dokumenty nebo sdílet osobní údaje bez zbytečné byrokracie.
O konkrétní podobě rozhodne Komise letos v prosinci. Očekává se, že změny neovlivní jen Evropu, ale i zbytek světa – stejně jako tomu bylo před lety, když EU nastavila pravidla poprvé. Otázkou zůstává, zda se konečně podaří najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a uživatelským komfortem.
Pokud se to podaří, mohl by internet přijít o jeden z nejotravnějších prvků své každodennosti. A souhlas by se po letech mohl stát tím, čím měl být od začátku – vědomým rozhodnutím, nikoli pouhým klikem na tlačítko.
