Článek
Společnost, za níž stojí mimo jiné i George Church – průkopník syntetické biologie z Harvardu – se netají tím, že vzkříšení mamuta srstnatého nebo blbouna nejapného (dronte mauricijský) by bylo vědeckým počinem srovnatelným s přistáním člověka na Měsíci. A možná i důležitějším – protože by mohl ovlivnit celý náš pohled na přírodu, evoluci a odpovědnost za ztracené druhy.
Cíl: vdechnout nový život starým druhům
Ve svém „portfoliu oživení“ má Colossal Biosciences hned několik ikonických zvířat:
- Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) – vymřel přibližně před 4 000 lety,
- Dronte mauricijský alias blboun nejapný (Raphus cucullatus) – vyhuben kolem roku 1681,
- Vakovlk tasmánský (Thylacinus cynocephalus) – naposledy spatřen ve 30. letech 20. století,
- Nosorožec Cottonův (Ceratotherium cottoni) – technicky ještě nevyhynulý, ale zbývají už jen poslední neplodní jedinci.
Všechna tato zvířata mají jedno společné: vymřela relativně nedávno, což znamená, že jejich DNA se dochovala v dostatečně dobrém stavu, aby z ní šlo zrekonstruovat jejich genom. A to je základ, na kterém celý plán stojí.
Jak se „vyrábí“ mamut
Proces vzkříšení vyhynulého druhu je fascinující a zároveň technicky extrémně náročný. Colossal Biosciences však tvrdí, že už má technologie i know-how, které z něj dělají „pouze“ otázku času a peněz.
Zjednodušeně řečeno postup vypadá takto:
- Získáte genom vyhynulého druhu a jeho nejbližšího žijícího příbuzného – třeba mamuta a slona indického.
- Vezmete kožní buňky živého příbuzného a pomocí genetických nástrojů (například CRISPR) z nich vytvoříte kmenové buňky.
- Pomocí genetické editace změníte DNA těchto buněk tak, aby odpovídala vyhynulému druhu.
- Z těchto buněk vytvoříte embryo, které pak buď vložíte do náhradní matky, nebo vypěstujete v umělé děloze.
U ptáků, jako je dronte, je proces o něco složitější kvůli odlišné reprodukci, ale tým Colossal pracuje i na tomto problému.
Mamut
Dílčí úspěchy naznačují, že to není utopie
Každý z výzkumných týmů má za sebou pokroky, které ukazují, že nejde o pouhou vědeckou fantazii:
- Tým mamuta už zpracoval více než 60 mamutích genomů a vytvořil přes 10 buněčných linií kmenových buněk slonů.
- Tým vakovlka dosáhl prvního kompletního sestavení jeho genomu, což odborníci dlouho považovali za nemožné.
- Tým blbouna intenzivně zkoumá genomy holuba nikobarského, který je jeho nejbližším žijícím příbuzným, a pracuje na metodách editace ptáčích buněk.
A i když se zatím žádné zvíře z výše uvedených nevrátilo do lesa či na savanu, vědecké základy k tomu dnes už reálně existují.
Proč to vlastně děláme? A má to smysl?
Nabízí se otázka, proč vůbec vzkřísit vyhynulé druhy, když na světě vymírají stovky dalších, které ještě můžeme zachránit. Colossal Biosciences odpovídá: jedno nevylučuje druhé.
Právě výzkum metod, které umožní návrat mamuta nebo blbouna, pomáhá i zachování současných ohrožených druhů. Stejné genetické nástroje lze použít k zachování genetické diverzity, léčbě dědičných chorob nebo posílení populací ohrožených zvířat.
Navíc – pokud má člověk možnost napravit chyby minulosti, třeba v případě dronta, který byl vyhuben kvůli lidské činnosti, neexistuje snad morální povinnost se o to alespoň pokusit?
Co bude dál?
Aktuální investice ve výši 200 milionů dolarů, která firmě přitekla jen v posledním kole financování, ukazuje, že investoři věří, že projekt má reálný potenciál. Do několika let bychom podle vyjádření společnosti mohli vidět první konkrétní výsledky – možná embryo mamuta, možná první životaschopnou buňku blbouna.
Nejde jen o to vrátit do přírody zvířata, která jsme ztratili. Jde o posun hranic biotechnologie, poznání i etiky. Colossal Biosciences zatím míří vysoko – a vypadá to, že opravdu mají šanci na něco, co jsme dosud znali jen z filmů.
Pokud se jim to povede, nebude to jen vědecký průlom. Bude to příběh o tom, že to, co jsme ztratili, můžeme někdy znovu najít.
Zdroj: VentureBeat.com (odkaz)
