Hlavní obsah
Gamebot

Krásná myšlenka, slabé provedení. Tales of the Shire nenadchnou ani fanoušky

Lukáš Erlebach
Foto: Pixabay

Hobitín

Tales of the Shire slibovaly útěk do hobití idylky a relaxační hraní ve Středozemi. Skvělý nápad ale brzdí technické potíže, nevýrazná grafika a promarněný potenciál značky. Fanoušci Pána prstenů čekali víc, než jen další průměrnou cozy hru.

Reklama

Článek

Recenze Tales of the Shire – Hobití ráj, který se nekoná

Relax ve Středozemi zní jako splněný sen každého fanouška Pána prstenů. Hra Tales of the Shire vás zve do období klidu, dávno po Bilbově dobrodružství a před událostmi Pána prstenů. Stěhujete se do vesničky Povodí a v kůži hobita si užíváte pomalé tempo života. Myšlenka je skvělá – ale provedení bohužel pokulhává.

Grafika, která rozdělí fanoušky

Studio Weta Workshop vsadilo na stylizovanou grafiku s lehce komiksovým nádechem. Bohužel, výsledek působí spíš nedokončeně než malebně. Prostředí vesnice a okolí dokáže být občas hezké, ale samotní hobiti působí spíš podivně.

Verze pro Nintendo Switch ukázala nedostatky nejvíc. Na původním modelu hra často padá pod hratelný framerate a při větší koncentraci hobitů, například u hospody Zelený drak, se zážitek mění v boj o trpělivost. Lepší je hraní na Switchi 2, kde pomůže vyšší výkon, ale protože hra nemá nativní optimalizaci, na výrazný grafický posun zapomeňte.

Herní obsah: jednoduchý, ale funkční

Základní koncept je jasný – hobití život plný vaření, pěstování, sbírání surovin a občasného rybaření. Na první pohled nic převratného, ale rutina dokáže chvíli zabavit. Vaření má vlastní minihru, kde záleží na správném krájení a kombinaci ingrediencí. Jídlo hraje v příběhu zásadní roli, protože díky sdílení pokrmů navazujete vztahy s ostatními hobity a získáváte nové recepty – těch je přes stovku.

Pěstování plodin je příjemně jednoduché. Každé roční období přináší jiné rostliny, takže se vyplatí plánovat dopředu. Do hry to přidává aspoň trochu dynamiky. Obdobně funguje i sběr hub a bobulí v okolních lesích. Hodí se do kuchyně, ale také jako snadný způsob, jak získat peníze na vybavení nebo dekorace do vlastní hobití nory.

Problém je v ambicích, ne v základech

Základní mechaniky sice fungují, ale hra trpí na nedostatek originality. Pokud byste odstranili hobity a odkazy na Středozem, dostali byste jakoukoli jinou průměrnou cozy hru. Tales of the Shire příliš nevyužívají bohatý svět Tolkiena – ikonické lokace, známé postavy nebo propracovaný lore by hře mohly dodat hloubku, ale tvůrci je nechali stranou.

Dalším mínusem je chybějící česká lokalizace. Příběhy z Kraje český jazyk přímo volají, ale hráči se musí spolehnout na komunitní překlady. Pro mladší publikum, které by nízká obtížnost mohla oslovit, je to škoda.

Technické potíže kazí atmosféru

Optimalizace je na slabší úrovni – od pomalého načítání textur po propady snímků. Switch verze je na tom nejhůř, ale i na výkonnějších platformách pocítíte kompromisy. Celkový zážitek tak působí, jako by hra zůstala ve fázi bety.

Navíc chybí plnohodnotný dabing. Většinu času vás provází jen ambientní zvuky a text, což je u značky Pána prstenů promarněná šance. Atmosféra je chvílemi příjemná, ale často působí prázdně a nedotaženě.

Verdikt

Tales of the Shire měla být hrou, která vtáhne fanoušky do klidného života hobitů a nabídne relaxační zážitek ze Středozemě. Bohužel, technické problémy, nevýrazná grafika a nevyužitý potenciál bohatého světa J. R. R. Tolkiena posouvají titul jen na úroveň lehce nadprůměrné cozy hry.

Pokud hledáte pomalou oddechovku s příjemnou atmosférou, může vás na pár hodin zabavit. Pokud ale očekáváte hlubší propojení se Středozemí a výraznější příběhové momenty, zůstanete zklamaní.

Zdroj: ign.com (odkaz)

Další články