Článek
Každý předmět má svou hmotnost, materiál a pevnost. Skleněná láhev se po dopadu rozletí na střepy, zatímco dřevěný sud vydá tupý zvuk a odrazí se. Led praská realisticky podle směru zatížení a těžké zvíře spadne do vody jinak než lehký pták. Svět kolem vás reaguje – a vy jste jeho součástí.
Živly na steroidech: voda, vítr a gravitace
Jedním z nejsilnějších prvků RDR2 je tekutá dynamika. Voda není jen statická textura – žije, dýchá a reaguje na každý pohyb:
- když plavete, vznikají vlnky přesně podle vašeho pohybu,
- kulka dopadající do hladiny vyvolá soustředné kruhy podle reálné fyziky,
- hodíte-li kámen, voda pohltí jeho energii a vytvoří drobné částečky pěny,
- řeky mají proudy, které skutečně unášejí objekty podle jejich hmotnosti – jinak popluje větev, jinak těžké tělo zvířete.
Vítr hraje stejně důležitou roli. Lámal trávu, hýbe kouřem z ohniště, ovlivňuje déšť a rozvlní větve stromů podle směru a síly foukání. Díky tomu máte pocit, že stojíte ve světě, který žije vlastním životem.
Prostředí, které reaguje: kůň se lekne, plot se rozpadne
Důležitou součástí autenticity je i dynamická destrukce objektů. Většina her prostě přehraje předem připravenou animaci. RDR2 jde jinou cestou: když střelíte do plotu, rozletí se jen ta prkna, která jste trefili. Různé materiály mají různé limity pevnosti – kámen proletí jinak než kulka, železná trubka se ohne jinak než dřevěná tyč.
Stejnou hloubku najdete i u zvířat. Koně mají vlastní fyzikální model – pokud je poplácáte, reagují individuálně, každý trochu jinak. Výstřel poblíž je může vyplašit, trhnout s sebou a dokonce vás shodit ze sedla. Lov je podobně uvěřitelný: zastřelený jelen má reálnou váhu, těžce se táhne a kutálí z kopce úplně jinak než drobná liška.
Balistika, tření a ragdoll: detaily, které dělají celek
Rockstar posunul i balistiku střelby. Kulky mají rychlost, gravitace je stáhne, vítr vychýlí jejich dráhu a déšť ovlivní průraznost. Najednou už nejde jen o to „kliknout na ikonku“ – musíte přemýšlet, kam míříte.
Pohyb postav funguje na propracovaném ragdoll systému. Pokud někoho zasáhnete, tělo se chová podle fyziky – střela do ramene má úplně jiný efekt než zásah do nohy. K tomu se přidává i tření povrchů: v bahně uklouznete, v mokré trávě zpomalíte, na tvrdé zemi se zastavíte okamžitě.
Konkurence? Zatím marná snaha
Ačkoliv se jiná studia snaží, jen málokdo se RDR2 přiblížil:
- GTA V sdílí část fyzikálního jádra, ale zaměřuje se víc na akci než na realismus.
- The Last of Us Part II má špičkové animace, ale interakce s prostředím jsou omezenější.
- Horizon Forbidden West nabízí nádhernou grafiku, ale voda je víc vizuální kulisa než simulace.
- Cyberpunk 2077 má propracovaná auta, ale fyzika objektů působí místy „gumově“.
- Half-Life: Alyx je výjimkou – díky VR se přibližuje úrovni realismu RDR2, ale hraje v jiné kategorii.
Přesto je Red Dead Redemption 2 stále jedinou hrou, kde svět působí jako skutečný a „dýchá“.
Fyzika, kterou nevidíte, ale cítíte
Dobrá fyzika ve hrách je jako speciální efekty ve filmu – nevšimnete si jí, dokud ji nezažijete někde jinde a nezjistíte, že vám chybí. RDR2 je v tomto ohledu mistrovskou třídou. Každý detail – od realistické vody a větru, přes dynamické reakce prostředí, až po balistiku střelby – funguje v dokonalé symbióze.
Možná jednou přijde titul, který tento standard překoná. Spekuluje se o GTA VI, ale dokud nevyjde, RDR2 zůstává neporaženým králem herní fyziky.
Zdroj: Autorský text, gamebot.cz