Článek
Válečný zločinec Vladimir Putin právě objevil své dosud nejlépe utajované povolání: humanitárního pracovníka s vlastní armádou, dělostřelectvem a neomezenou zásobou výmluv. Muž, který rozpoutal největší evropskou válku posledních desetiletí, přišel na jednání s americkými vyslanci s velkorysým návrhem pomoci civilistům v ukrajinské Kosťantynivce. Podle Českých novin chce zopakovat humanitární operaci z Olešek, přičemž tvrdí, že ruská armáda město ovládá, ačkoli Ukrajina to popírá. Kreml tak světu představil nový druh charity: nejprve sousedovi rozbijete dům, potom mu nabídnete pomoc s úklidem a nakonec očekáváte Nobelovu cenu za mimořádně laskavé zacházení s troskami.
Putin údajně potřebuje pět dní na odminování přístupových cest, aby se humanitární mise mohla bezpečně uskutečnit. Pět dní, během kterých se má ruská válečná mašinérie proměnit v charitativní spolek, kde místo samopalů rozdávají pracovníci objetí a místo tankových granátů balíčky s čajem. V Moskvě už možná připravují slavnostní fotografování, při němž se vojáci převléknou za záchranáře, na obrněná vozidla připevní barevné balónky a propagandisté budou vysvětlovat, že pásy tanků jsou vlastně speciálně upravené invalidní vozíky. Kdyby Putin dostal dalších deset dní, mohl by pravděpodobně založit i cestovní kancelář, která by Ukrajincům nabízela poznávací zájezdy po městech, která jeho armáda předtím proměnila v hromady sutin.
Jenže právě zkušenost z Olešek dělá z celé nabídky mimořádně podezřelou komedii.
Jak, dle skutečně ověřených informací upozorňuje ukrajinský server Ukrajinska pravda, ukrajinští představitelé tvrdí, že ruské jednotky během předchozího humanitárního příměří přesouvaly vojenskou techniku a vracely se na dříve ztracené pozice. Pokud by se tato tvrzení potvrdila, šlo by o pozoruhodný vynález: zatímco civilisté čekají na pomoc, armáda si pod humanitárním deštníkem vyřizuje vlastní strategické záležitosti. Zbývá už jen rozšířit nabídku kremelské charity o slavnostní razítko, kterým se každému tanku při přesunu potvrdí, že právě vykonává mimořádně záslužnou dobročinnou činnost.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner mezitím v Moskvě jednali o možnostech ukončení války a podle agentury Reuters ruský návrh humanitární mise přijali k dalšímu projednání. Putin dokonce navrhl přizvat zahraniční novináře, aby svět mohl vidět, kdo Kosťantynivku skutečně kontroluje, což je od člověka řídícího invazi přímo dojemná starost o nezávislé zpravodajství.
Prohlídka by snad mohla zahrnovat odborný výklad o tom, jak ruská armáda pomáhá ukrajinským městům postupně ztrácet obyvatele, budovy i původní podobu.
Kdyby novináři projevili zájem o příčiny této humanitární katastrofy, Kreml by jim mohl ochotně nabídnout tradiční ruskou odpověď: za všechno může Západ, Ukrajina a patrně i počasí, zatímco Vladimir Vladimirovič pouze náhodou stojí uprostřed celé té spouště.
Největším absurdním divadlem zůstává představa, že člověk odpovědný za pokračování invaze může vystupovat jako velkorysý zachránce lidí, kteří před jeho válkou potřebují zachraňovat. Putin přitom dál trvá na územních požadavcích vůči Ukrajině, takže za humanitárním úsměvem zůstává stejný politický obchod: Rusko si ponechá, co zabralo, a o zbytku se bude ještě debatovat. Moskva by proto mohla zřídit nové ministerstvo humanitárních invazí, v jehož čele by sám Putin každé ráno rozdával medaile za úspěšné zastavení ostřelování, které může jeho armáda sama ukončit.
A v tom spočívá skutečný vrchol kremelského cynismu: Putin nejprve rozpoutá válku, potom nabídne pět dní humanity a nakonec čeká potlesk za to, že se na okamžik rozhodl hrát na zachránce země, kterou jeho vlastní vojáci už roky ničí.
