Článek
Filip Turek zřejmě objevil zcela nový výklad demokracie. Občané smějí volit, politici smějí vládnout, ale jakmile se někdo odváží protestovat proti rozhodnutí vládní koalice, zaslouží si pořádný výsměch. Poslanec Motoristů se totiž pustil do lidí, kteří v pátek na pražském Malostranském náměstí protestovali proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
Jak informoval bulvární portál eXtra.cz, Turek zveřejnil na Instagramu fotografii demonstrantů, jejich počínání ironicky okomentoval a připojil označení „Demokraté“ doplněné třemi emotikony klaunů. Fantastická ukázka politické vyspělosti! Když občan souhlasí s vládou, je patrně rozumným voličem. Jakmile však vyjádří nesouhlas, promění se v cirkusového účinkujícího. Ještě několik podobných nápadů a Motoristé mohou navrhnout novelu shromažďovacího zákona, podle které bude každý demonstrant povinně nosit červený nos a na protestní pochod si přinese vlastní koloběžku.
Turkův příspěvek navíc naznačoval, že demonstrovat během prvního čtení zákona je poněkud absurdní. Inu, proč se občané ozývají tak brzy?
Mohli by přece počkat, až bude všechno definitivně schválené, a potom doma poslušně nadávat na televizní obrazovku. Takový projev občanské aktivity by snad už nikoho neobtěžoval.
Jenže poslanecký komik se nespokojil s internetovým představením.
Redakci eXtra.cz následně vysvětloval, že demonstranti vlastně pomáhají propagovat správnou legislativní změnu, a začal porovnávat české poměry s Dánskem, Nizozemskem nebo Švédskem. Dokonce naznačil, že současný způsob financování vyhovuje aktivistům živícím se protesty, a mluvil o neprůhledných penězovodech. To už je politická akrobacie hodná samostatného televizního přenosu!
Nejdříve veřejně zesměšníte lidi s odlišným názorem, potom je spojíte s pochybnými finančními zájmy a nakonec celé vystoupení završíte přednáškou o evropské modernizaci. Žádné konkrétní důkazy o financování dotčených demonstrantů ovšem Turek ve svém vyjádření nepředložil.
Podle zpravodajství ČT24 přitom lidé reagovali na náhlé přednostní projednávání návrhu, zatímco vládní strany změnu obhajují jako nový model financování veřejnoprávních médií. A právě o tom by měla být debata. Jenže vysvětlovat rozdíly mezi evropskými systémy, jejich kontrolními mechanismy a zárukami redakční nezávislosti vyžaduje podstatně více práce než zveřejnit několik emotikonů. Proč se obtěžovat argumenty, když se dá protivník během několika sekund proměnit v internetový vtip? V takovém případě už ovšem politik nepotřebuje řečnický pult. Bohatě mu stačí mobilní telefon a dostatečně velká zásoba klaunských obrázků.
Smát se občanům je snadné. Odpovědět jim už bývá těžší
Na celé Turkovo vystoupení dopadá nepříjemné světlo jedna podstatná skutečnost. Poslanec není celebrita, jejíž hlavní pracovní náplní je sbírat pobavené reakce na sociálních sítích. Zastává veřejnou funkci a podílí se na rozhodování o pravidlech, která ovlivňují celou společnost. Vládní koalice má právo prosazovat zrušení koncesionářských poplatků, stejně jako mají občané právo tento záměr kritizovat. Podle ČTK prošla předloha teprve prvním čtením, takže diskuse o jejích důsledcích rozhodně není zbytečná.
A právě zde se ukazuje rozdíl mezi politikem, který bere veřejnost vážně, a politickou komunikací založenou na posměchu. Za každým protestem stojí konkrétní lidé, jejich zkušenosti, obavy a přesvědčení. Nemusejí mít vždy pravdu. Mají však právo být vyslyšeni, aniž by je jejich zvolený zástupce veřejně zesměšňoval. Filip Turek může dál rozdávat internetové klauny, ironické poznámky i lekce z demokracie. Jenže skutečnou politickou autoritu člověk nezíská tím, že se dokáže vysmát několika tisícům občanů. Získá ji teprve tehdy, když jim dokáže srozumitelně a věcně odpovědět. A jestli si to někteří politici dosud neuvědomili, pak možná největší problém českého veřejného života nespočívá v počtu demonstrantů, ale v tom, že si někteří jejich představitelé spletli mandát od voličů s permanentní vstupenkou na vlastní estrádu.