Článek
Andrej Babiš objevil převratný způsob, jak opravit politickou katastrofu: restartovat úplně všechny kromě sebe. Po senátních volbách, v nichž třináct kandidátů ANO postoupilo do druhého kola a všech třináct odešlo s prázdnou, oznámil velkolepou obnovu svého hnutí. Jak upozornil komentátor Petr Honzejk na serveru iROZHLAS.cz, Babiš hledá příčiny porážky především v regionálních organizacích, zatímco vlastní podíl na fungování hnutí zůstává stranou.
V české politice tak vzniká unikátní servisní postup: když přestane fungovat automobil, vyměníte cestující, vyhodíte mechanika a slavnostně oznámíte, že řidič je naprosto bez závady.
A pokud auto ani potom nenastartuje, uspořádáte tiskovou konferenci, na které vysvětlíte, že za všechno může špatný benzín od opozice.
Česká veřejnost už zažila tolik Babišových slibů, vysvětlování, tiskových konferencí a velkolepých oznámení, že by z jejich přepisů šlo postavit menší administrativní budovu. Premiér dokáže hovořit o úspěších, neúspěších, nepřátelích a údajných vinících s takovou vytrvalostí, že i gramofonová deska zaseknutá v jediné drážce vedle něj působí jako mimořádně pestrý hudební program.
Jak uvedla ČT24, šéf ANO označil volební výsledek za katastrofální, ale odpovědnost připsal regionům a konkrétní změny nechtěl předem zveřejnit. To je výhodný obchodní model: oznámíte nový výrobek, odmítnete ukázat, co umí, a zákazníkům doporučíte, aby vám prostě věřili. Komu už podobné politické proslovy lezou krkem, může se alespoň utěšovat, že na rozdíl od televizní reklamy zatím neexistuje povinnost poslouchat je celé.
Jenže celé kouzlo hnutí ANO spočívá v tom, že se prakticky všechno točí kolem jediného člověka. Politolog Petr Just v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka upozornil, že Babišova bagatelizace Senátu mohla přispět k nízké mobilizaci vlastních voličů, a připomněl zásadní závislost hnutí na jeho předsedovi. Teď si představte firmu, jejíž majitel rozhoduje o všem od barvy kancelářských sponek až po strategii celé společnosti, ale při prvním pořádném průšvihu začne vyhazovat zaměstnance v okresních pobočkách. Babiš chce po svých lidech větší samostatnost, jenže politická značka postavená na jednom nepostradatelném šéfovi příliš prostoru pro samostatnost nenabízí. Je to podobné, jako kdyby dirigent zakázal orchestru hrát bez jeho pokynů a po nepovedeném koncertu obvinil houslisty, že nemají vlastní iniciativu.
Největší satirickou perlou je představa, že stačí oprášit stranické logo, svolat několik porad a znovu nabídnout veřejnosti stejný politický program zabalený do čerstvého reklamního papíru. Andrej Babiš přitom nemusí měnit vlastní způsob komunikace, protože v jeho politickém světě existuje pro každý problém osvědčené vysvětlení: někdo jiný nepracoval, něco překazila opozice nebo veřejnost dostatečně neocenila dosažené úspěchy. Takové vysvětlení je pohodlné, jen má jednu nepříjemnou vlastnost: volební výsledky se nedají přemluvit, aby vypadaly lépe.
Počítač můžete restartovat stokrát, ale pokud sedí hlavní závada přímo u klávesnice, nepomůže ani svěcená voda, nový monitor a technik z Bruselu.
A tak možná brzy uvidíme další historický okamžik české politiky: Andrej Babiš slavnostně oznámí, že ANO úspěšně restartoval, zatímco z reproduktoru se ozve stále stejný hlas, stále stejné sliby a stále stejné vysvětlení, proč za nic nemůže on.