Nejkrásnější česká města na víkend: Kam vyrazit, když nechcete davy turistů

Pak není problém zůstat v tuzemsku a užít si volné dny v některém z našich měst. I ta menší umějí toho dost nabídnout, stačí zajet do toho správného.

V sezóně se turistům nevyhnete nejspíš všude, kde je něco zajímavého k vidění. Za hezkými procházkami v historickém centru a památkami nemusíte jezdit jen do Prahy, Českého Krumlova nebo Karlových Varů. I jinde si užijete pěkné chvíle, příjemné prostředí kavárny nebo restaurace a přitom nebudete se muset tlačit v davech dalších turistů.

Město Litomyšl leží na české straně bývalé zemské hranice s Moravou. Už kvůli jeho historickému centru stojí za návštěvu. Ne nadarmo je jeho renesanční zámek zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Je známý svou unikátní sgrafitovou výzdobou fasády.

K vidění je tu i barokní kostel Nalezení svatého Kříže, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho a a Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1716 až 1730 jako součást piaristického kláštera. Gotický kostel Povýšení svatého Kříže pochází z poloviny 14. století a byl součástí augustiniánského kláštera. V obou kostelích na vás čekají vyhlídky na město z věží i komentované prohlídky.

Jediným viditelným dochovaným pozůstatkem pozdně gotického městského litomyšlského opevnění Horního Města je Červená věž, v níž je Muzeum restaurování a historických technologií.

Smetanovo náměstí je téměř 500 metrů dlouhé a lemují ho historické domy s podloubím. Určitě projdete okolo domu U Rytířů, což je renesanční stavba z doby okolo roku 1550 s bohatě zdobenou kamennou fasádou a podloubím. Dnes v něm sídlí Městská galerie. Stará radnice, jíž se říkalo Rathaus, pochází z roku 1418 a je na ní deska s délkovou mírou loket český.

Historické město Loket leží v meandru řeky Ohře a nad ním na kamenném ostrohu dominuje mohutný stejnojmenný hrad ze 13. století. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Název dostalo město právě podle říčního meandru ve tvaru lidského lokte. V hlavní turistickou sezónu tu pravděpodobně narazíte na spoustu jiných návštěvníků, ostatně hrad Loket je jedním z nejvíce navštěvovaných míst Karlovarského kraje.

Hrad Loket byl původně královský, později se z něho stalo vězení, jež sloužilo až do roku 1948. Pak byl dlouhá léta opuštěný. Po roce 1989 proběhla jeho rekonstrukce a památka byla zpřístupněna široké veřejnosti. Projít si ho můžete sami i s průvodcem.

Město Loket se může jako jedno z mála našich měst pyšnit částečně dochovaným městským opevněním na západním, jižním a východním obvodu města. Z původních osmi bašt se dochovaly čtyři, z toho jediná bašta je zachovalá úplná, z ostatních zůstaly jen části. Z věží se dochovaly dvě – Černá věž, kdysi součást Dolní brány, a Robičská věž v jižní části opevnění s prevétem v nejvyšším podlaží věže.

Zastavit se na občerstvení můžete v Hotelu u Bílého koně ze 16. století na náměstí T. G. Masaryka, kam jezdíval i Johann Wolfgang Goethe a kde 8. května 1945 podepsaly svou kapitulaci jednotky XII. sboru německé armády. Jeho jídelní lístek určitě dokáže uspokojit chuťové buňky každého návštěvníka. Na své si tu přijdou milovníci masa i vegetariáni. Dali byste si raději vepřová žebra na medu, gnocchi s kuřecím masem nebo míchaný salát či palačinku s glazovanými višněmi?

Arcibiskupský zámek a Podzámecká a Květná zahrada jsou od roku 1998 na seznamu UNESCO. Tyto památky jsou zachovalým příkladem evropského barokního knížecího sídla ze 17. a 18. století. Monumentální barokní zámek, reprezentativní rezidence olomouckých arcibiskupů, v severní části historického centra města má bohatě zdobené interiéry i cenné umělecké sbírky.

Podzámecká zahrada, která zámek obklopuje, je volně přístupná. Kochat se tu lze sítí vodních kanálů a rybníků, romantickými stavbami a kompozicemi, malou zoo a volně pohybujícími se zvířaty, jako jsou pávi, labutě, kachny.

Vstup do Květné zahrady, která se nachází asi jeden kilometr od zámku a jíž se říká Libosad, je zpoplatněný. Zahrada je jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Ve druhé polovině 17. století ji nechal vybudovat olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna.

Město Jindřichův Hradec v sobě nezapře typickou jihočeskou atmosféru, kterou podtrhuje rybník Vajgar v jeho centru. Městskou dominantou je rozsáhlý hradní a zámecký komplex, který patří k největším u nás a jenž rozhodně stojí za vidění.

Další zajímavou památkou je Zájezdní hostinec U zlaté husy na Náměstí Míru, jehož základy byly položeny již před rokem 1498. Hospoda tu byla zřízena na přelomu 18. a 19. století. Cestou do svého vyhnanství v Brixenu se v hotelu zastavil Karel Havlíček Borovský doprovázený komisařem Dederou.

Nejnavštěvovanější expozicí v Jindřichově Hradci jsou Krýzovy jesličky, dílo jindřichohradeckého měšťana a punčocháře Tomáše Krýzy. Dostaly se až do Guinessovy knihy rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě.

V Jindřichově Hradci je opravdu co obdivovat. Ať už je to technická památka Vajgarský jez, radnice, sousouší Nejsvětější Trojice, sakrální stavby (kostely a synagoga), Dům pánů z Hradce nebo Křížová cesta v Jakubských sadech u kostela Svatého Jakuba.

Zdroj: autorka, whc.unesco.org, kvetnazahrada-kromeriz.cz,