Spánek v rakvi, káva z moči. Vítejte na ISS, kde nic není normální

Na ISS začíná den v 6:00 světového času. Pokud byste chtěli synchronizovat budíček s astronauty třeba v Olomouci, zazvoní vám o hodinu později. Po osmi hodinách spánku se astronauti doslova „vysoukají“ ze spacích vaků, které je v beztížném stavu drží připoutané jako mumie. Bez těchto popruhů by jednoduše plavali prostorem. Spí v akusticky izolovaných kapslích, které velikostí připomínají rakev – temné, tiché, ochranné.

Sprcha? Zapomeňte. Voda by se kvůli absenci gravitace okamžitě rozprskla do všech stran. Proto se těla čistí pomocí speciálních jednorázových utěrek. Některé jsou napuštěné nepěnivým čisticím roztokem s antibakteriálními účinky, jiné slouží ke klasickému otření rukou či obličeje. Vlasy se myjí bezvodým šamponem – nanést, promnout, setřít. Celá hygiena připomíná středověkou poustevnu spíš než moderní civilizaci.

V beztížném prostředí nepracují svaly ani kosti jako na Zemi. Bez každodenního zatížení rychle slábnou. Aby astronauti předešli atrofii a úbytku kostní hmoty, tráví denně zhruba dvě hodiny cvičením. K dispozici mají orbitální běžecký pás (na kterém jsou připoutáni elastickými popruhy), ergometr (rotoped bez kol) a odporové stroje, které simulují váhy pomocí vakuového systému. Cvičení je tu otázkou zdraví, ne jen zábavy.

Kosmická strava dnes nabízí přes 300 různých položek. Mnohé z nich jsou sušené nebo vakuově balené a připravují se přidáním vody. Některé jdou rovnou konzumovat, jiné se ohřívají v peci. Pro Japonce je na palubě například miso polévka. Ale ne všechno je gurmánský zážitek – káva se připravuje z recyklované moči a kondenzátu. Ano, astronauti pijí zcela vyčištěnou vodu, která kdysi byla močí jejich kolegů. Technologie to umožňuje. Chuťově je k nerozeznání. Psychicky? To už je jiná věc.

Ano, i na oběžné dráze existuje WC. Jen v poněkud jiné formě. Astronaut se připoutá, aby „neodplaval“, a odpad je odsáván podtlakem jako u vysavače. Moč se zachytává do hadice, pevný odpad do samostatné nádoby. Zvuk motoru a ventilátorů se stará o diskrétnost, a místo dveří je tu závěs. Elegantní to není, ale funkční ano.

Každá posádka má svého „Crew Medical Officera“ – astronauta vyškoleného v první pomoci, šití ran i podávání injekcí. K dispozici je zdravotní kufřík se základními nástroji a léky. Všichni členové posádky jsou navíc školeni na provedení resuscitace. V případě vážného problému je k dispozici podpora ze Země – a také ultrazvuk, který astronauti zvládají ovládat na dálku s pomocí pozemních lékařů.

Stres na ISS je vysoký – těsné prostory, absence soukromí, opakující se rutina. Proto je duševní hygiena stejně důležitá jako ta tělesná. Astronauti si s sebou mohou vzít několik osobních věcí. Ve volném čase čtou, sledují filmy, fotí Zemi nebo si volají s rodinou. Pohled na Mount Fuji z výšky 400 km je uklidňující i inspirující.

Život ve stavu mikrogravitace má své důsledky:

Pobyt na ISS je extrémní výzva. Nejen pro tělo, ale i pro mysl. Vyžaduje přísnou disciplínu, fyzickou připravenost a mentální odolnost. Přesto je to pro mnohé vrchol kariéry – být součástí lidského výzkumu mimo Zemi.

Každý test, každý pokus a každý den na palubě posouvá hranice poznání. A přestože ISS připomíná v mnoha ohledech středověký klášter ve stavu beztíže, právě zde se rozhoduje o budoucnosti lidstva ve vesmíru.

Zdroj: Humans-in-space.jaxa.jp (odkaz)