Článek
Bitva o budoucnost internetového giganta právě začala. Ve Washingtonu se rozhořel zásadní soudní spor mezi americkým ministerstvem spravedlnosti a společností Google, která čelí obvinění z porušení pravidel hospodářské soutěže. Rozhodnutí soudce Amita Mehty z loňského roku, že Google nezákonně monopolizoval trh s vyhledáváním, nyní přechází do další fáze: jakým způsobem má být firma potrestána.
Rozdělení Google? Není to sci-fi
Americké úřady nevylučují radikální krok – rozdělení společnosti. Konkrétně by mohlo dojít k odprodeji některých klíčových divizí, jako je prohlížeč Chrome nebo mobilní operační systém Android. Takový zásah by byl bezprecedentní a otřásl by technologickým světem.
Podle svědectví Parisy Tabrizové, generální manažerky Chromu, je oddělení tohoto prohlížeče od zbytku firmy nejen mimořádně složité, ale téměř nemožné. Tabrizová tvrdí, že Chrome je za 17 let vývoje tak hluboce provázán s dalšími systémy Googlu, že jeho oddělení by mohlo ohrozit funkčnost. „Nevěřím, že by to šlo znovu vybudovat,“ uvedla během výpovědi.
Argumenty pro i proti: soud jako technologická aréna
Opačný názor zastává vládní svědek James Mickens, profesor informatiky na Harvardu. Ten soud přesvědčoval, že technicky vzato je odprodej Chromu možný. Google by podle něj mohl vlastnictví prohlížeče předat bez dramatických výpadků služeb. Kromě toho by firma měla i nadále důvod přispívat do open-source projektu Chromium, na kterém Chrome stojí – nejen kvůli prohlížeči, ale i kvůli závislosti jiných produktů, jako je Android.
Jenže Tabrizová namítá, že Google je zdaleka největším přispěvatelem do projektu Chromium – dodává přes 90 % kódu a platí tisícovku vývojářů. „Jiné firmy teď reálně nepřispívají,“ dodala.
Umělá inteligence: skutečný důvod zájmu?
Ačkoliv je v centru soudního sporu hlavně monopolní postavení ve vyhledávání a reklamě, do popředí se rychle dostává i umělá inteligence. Google totiž výrazně rozšiřuje integraci AI do svých produktů – včetně Chromu.
Uživatelé už dnes mohou do prohlížeče přidat nástroje jako ChatGPT nebo Perplexity AI, přičemž Google sází na vlastního asistenta Gemini. Ten je v Chrome nastaven jako výchozí a do budoucna má hrát zásadní roli. V interním e-mailu z roku 2024 Tabrizová popsala vizi „budoucnosti s více agenty“, kde bude Chrome hluboce propojený s Gemini jako hlavním pomocníkem – a zároveň otevřený dalším AI nástrojům od třetích stran.
Vliv na běžné uživatele: zatím nejasný, ale potenciálně obrovský
Prohlížeč Chrome má aktuálně podle statistik od Statcounter přes 66% podíl na globálním trhu. Pokud by byl od Googlu oddělen, může to mít dopad na integraci služeb, vývoj nových funkcí i celkovou bezpečnost.
Zvlášť složitá je otázka dat – americké ministerstvo spravedlnosti požaduje mimo jiné i to, aby Google sdílel část výsledků vyhledávání a přestal platit výrobcům zařízení za výchozí nastavení svých služeb. Tato opatření by mohla mít dopad i na rozvoj AI produktů, včetně Gemini.
Co bude dál?
Soudní líčení má trvat tři týdny a rozhodne o tom, jaké konkrétní sankce Google postihnou. Ať už půjde o rozdělení firmy, nebo přísné regulační zásahy, jisté je jedno: způsob, jakým dnes používáme internet, se může brzy zásadně změnit.
Zdroj: SocialSamosa.com (odkaz)
