Článek
Informuje o tom Agrární komora České republiky [AK ČR]. Podle ní má být evropský zemědělský rozpočet nově součástí takzvaného superfondu. A tento superfond zahrne více dotačních cílů a o rozdělení peněz z něj rozhodnou členské státy. Touto změnou EK ruší dosavadní dvoupilířový systém, kdy peníze směřují buď na investice, nebo na přímé platby.
„V praxi by to znamenalo nemožnost naplnění jakékoliv společné vize pro evropské zemědělství a prohloubení nerovností a nejistoty zemědělců v členských státech,“ tvrdí zástupci AK ČR.
Proti změně nastavení Společné zemědělské politiky EU se vyslovují i představitelé Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory, polské Národní rady zemědělských komor a maďarské Národní agrární komory. Současně organizuje evropská zemědělská nevládní organizace Copa-Cogeca petici proti nové praxi. A tu podepisují zemědělci napříč evropskými zeměmi.
Agrární komora ČR už dříve apelovala dopisem na premiéra Petra Fialu [ODS] a ministra financí Zbyňka Stanjuru [ODS], aby popsané změny odmítli. Ani u nich se ale ničeho nedomohli. Na 16. července proto plánují protest přímo v Bruselu. Akci podpoří všechny zmíněné organizace.
Požadavek na větší peníze pro zemědělství
O tématu jednali minulý týden také agrární organizace Visegrádské skupiny na Mělnicku. Podle nich dvoupilířová struktura dotací pro zemědělce funguje dobře a není třeba ji rušit. Na jednání zemědělců zemí V4 zazněl požadavek nejen na zachování současného stavu, ale i na navýšení zemědělských dotací o 30 procent.
Podle zemědělců sektor potřebuje více peněz, protože za posledních několik málo let skokově rostly náklady. Vyjadřují obavy o zajištění potravinové bezpečnosti, dostupnosti potravin a hovoří o důležité roli zemědělství hlavně pro život na venkově.
„To nezdražujeme my, to zdražuje všechno kolem nás. Bez dotací se neobejdeme,“ popsal pro FinTag aktuální stav, kdy ceny v zemědělství v posledních měsících rostou o více než deset procent každý měsíc, Petr Heráň ze Středočeského kraje [na snímku, pozn. red.].
Představitelé agrárních komor na svém setkání poukázali i na regulace Evropské komise.
„V Maďarsku se kvůli suchu a dalším faktorům už mění skladba pěstovaných plodin. Zvyšují se plochy pšenice, ječmene, sóji, a naopak dochází ke snižování výměry kukuřice nebo řepky. Pokud jde o řepku, není to v důsledku změny klimatu, přípravky na ochranu rostlin neúčinkují a to, co by účinkovalo, je zakázané Evropskou unií,“ uvedl pro příklad viceprezident maďarské Národní agrární komory Tibor Cseh.
„To vše se děje s odkazem například na to, že musíme chránit včely. Počet včel se po zákazu přípravků ale ještě snížil, takže žádná souvislost tam není,“ uvedl dále.
Zemědělci poukázali na množství nových administrativních povinností. Ty přichází jak z Evropy, tak národní úrovně. Za neúnosnou byrokratickou zátěž čeští zemědělci označili nařízení proti odlesňování nebo sociální podmíněnost. Ta doplnila standardní zemědělskou podmíněnost o několik dalších desítek požadavků z oblasti sociálních, pracovněprávních předpisů a pracovních norem. Celkový počet požadavků už se počítá ve stovkách.
Obrovská byrokracie i v zemědělství
Maďarská agrární komora tlačí na Evropskou komisi, aby rozvolnila pravidla pro nakládání s vodou, která platí pro celou EU. I když podmínky se v různých zemích liší. Zemědělci skupiny V4 kritizovali ale i obchodní vztahy mezi EU a Ukrajinou.
Za vůbec největší problém současnosti označili sucho a nemožnost se proti němu účinně bránit. Srážky od ledna do dubna v Evropě dosahovaly často pouze do 50 procent normálu.
„Odolnost rostlin snižuje nejen nedostatek vody v půdě, ale také zákazy účinných látek v přípravcích na ošetřování rostlin. Protože proti těm zbývajícím povoleným získávají škůdci odolnost,“ vysvětlili svou kritiku zástupci české agrární komory.
–RED–
