Článek
Česká scéna bizarních rádoby MMA zápasů objevila novou bojovou disciplínu. Nepotřebujete rukavice, rozhodčího ani fyzickou kondici. Bohatě stačí mikrofon, několik ostrých obvinění a dostatečně početné publikum. Jakub Jíra, bývalá tvář Clashe a současný spolumajitel konkurenční organizace G MMA, se pustil do někdejších kolegů. Podle rozhovoru pro bulvární deník eXtra.cz je obvinil z výhrůžek a z údajného klamání fanoušků. V tomto sportovním odvětví se zkrátka můžete dostat do konfliktu i bez jediného úderu. Stačí otevřít ústa a počkat, až někdo další svolá tiskovou konferenci.
Nejprve reklama, smlouva možná později
Rozbuškou se stal oznámený zápas Tomáše Linh Le Syho s Alešem Bejrem, plánovaný na 6. února 2027. Jíra zpochybnil, zda měl Clash při představení souboje podepsanou smlouvu.
Také server Top-Fight 27. října uváděl, že podle jeho informací podpis chyběl. Le Sy ovšem namítl, že se s Bejrem domluvil jeho společník. Marketing mezitím předvedl obdivuhodný výkon: hlavní zápas dostal veřejnou propagaci, zatímco veřejnost se teprve snažila zjistit, co je vlastně dohodnuto. Vypadá to na revoluční přístup k organizaci sportu. Nejprve prodáte očekávání a teprve potom vysvětlujete, na čem stojí.
Jenže do slovního turnaje následně vstoupil samotný Bejr.
Podle serveru Clash Rankings veřejně prohlásil, že smlouvu už dávno podepsal. Dokument ovšem nebyl zveřejněn, takže přesný stav a načasování podpisu nelze nezávisle potvrdit. Z původně jednoduché otázky tak vznikla detektivka, v níž každý drží vlastní verzi scénáře a divákovi zbývá role nedobrovolného vyšetřovatele.
Kdyby se za každý protichůdný výrok uděloval bod, mohli by organizátoři rovnou zrušit vážení a vyhlásit vítěze podle délky rozhovoru.
Výhrůžky, noční zprávy a přátelství na odpis
Jíra navíc tvrdí, že mu z prostředí bývalé organizace chodily výhrůžné zprávy. Popsal například komunikaci s Tiberiušem Labůdkem, který mu měl uprostřed noci napsat několik zpráv, část následně smazat a naznačit další konflikt.
Slavný Le Sy naopak jakékoli vyhrožování ze strany svého týmu odmítl a někdejší kolegy hájil. Pravdivost těchto protichůdných tvrzení zatím není nezávisle doložena. Celá záležitost ovšem připomíná pozoruhodný pracovní kolektiv, v němž se místo výpovědi rozdávají veřejná obvinění a místo personálního oddělení nastupuje kamera. Jestli takhle vypadá profesionální komunikace, pak by i pořádná hospodská hádka zasloužila cenu za kultivovanost.
Na celé přestřelce je nejabsurdnější, jak rychle dokážou profesionální pořadatelé zápasů proměnit osobní spory v samostatnou zábavní disciplínu. Sportovní souboj má pravidla, časový limit a výsledek, který někdo musí potvrdit. Veřejné osočování nic takového nemá. Zůstávají po něm jen pochybnosti, poškozené vztahy a fanoušci, kteří by si možná zasloužili víc než nekonečný seriál uražených eg. Pokud chtějí Jíra i vedení Clashe dokázat, že jim skutečně záleží na důvěře publika, čeká je nejtěžší zápas kariéry: předložit důkazy, vyjasnit fakta a přestat si plést popularitu s důvěryhodností. V kleci totiž můžete protivníka porazit na body. Před vlastními fanoušky ale můžete prohrát i bez toho, abyste do ní vůbec vstoupili.