Článek
Lidé zde nacházejí klidné bydlení uprostřed přírody, a přitom zůstávají na dosah krajského města. Kromě statusu oblíbené rezidenční adresy se však Kostelec pyšní především titulem lázeňského místa. Pojďme společně nahlédnout do historie i současnosti zdejších lázní, jejichž tradice sahá hluboko do minulosti.
Jak se do lázní dostanete?
Nejpohodlnější cestu představuje doprava autem. Pokud však nemáte vlastní vůz, do Kostelce se snadno dopravíte zlínskou městskou hromadnou dopravou. Z centra Zlína sem pravidelně jezdí trolejbusy linek 4 a 5, případně můžete využít autobusové spoje číslo 35 a 36. Cílovou stanicí je pro vás zastávka Kostelec, lázně.
Historické zajímavosti a přírodní kulisy
Ačkoliv název obce jasně odkazuje ke kostelu, žádný svatostánek v ní dnes nenajdete. Místní legenda sice vypráví, že zde v dávných dobách kostel stával, současní obyvatelé však za nejbližším chrámem (Narození Panny Marie) docházejí do sousední Štípy.
Obcí protéká potok Strhanec, ten je však lidským očím skrytý – kompletně totiž teče v podzemním potrubí, ze kterého se následně vlévá do Štípského potoka.
Pohled do kronik:
- 1399: První písemná zmínka o Kostelci, který tehdy patřil pod lukovské panství.
- 1613: V obci fungují tři mlýny, včetně známého Horákova a Zavrtálkova mlýna.
- 17. až 19. století: V polovině 17. století tvořilo obec pouhých 25 usedlostí. Do roku 1834 se však rozrostla na 103 domů, v nichž žilo přes 700 obyvatel. Zajímavostí je, že součástí Kostelce bývala i osada Vršava, která se ke Zlínu připojila už v roce 1935.
- Moderní historie: Mezi lety 1850 a 1964 byl Kostelec samostatnou obcí (postupně nesl názvy Kostelec u Štípy a Kostelec u Zlína). V roce 1976 byl definitivně přičleněn k tehdejšímu Gottwaldovu (dnešnímu Zlínu).
Jak Kostelec k lázeňství přišel
Příběh zdejších lázní se začal psát v roce 1742, kdy byl na pozemku místního občana Jana Zbořila objeven léčivý sirný pramen. Tehdejší majitelé panství, hrabata ze Seilern-Aspangu, u pramene vybudovali první pozdně barokní lázeňskou budovu. Ta sloužila výhradně šlechtě a objevitel pramene byl za svůj nález odměněn úlevou z roboty.
Zlatá éra i poválečný útlum:
- 1899–1908: Lázně zažívají největší rozkvět pod vedením kroměřížského lékaře Jana Kováře. Přibývají dvě vily a kaple, kapacita roste na 55 lůžek a o víkendech sem míří až 1 500 výletníků denně.
- 1910–1948: Po krátké epizodě pod hlavičkou Lázeňského družstva kupuje areál v roce 1913 zpět hraběnka Seilernová. Druhá světová válka budovy těžce poznamenala. Po jejich poválečné obnově v roce 1948 však přišlo znárodnění.
- Éra Vítkovických železáren (1964): Areál přechází pod severomoravský průmyslový gigant. Na kopci vyrůstá rekreační středisko s hotelem a bazénem pro zaměstnance. Klasická lázeňská péče však ustupuje do pozadí, což vede k tomu, že Kostelec přichází o oficiální status lázeňského místa a dvě historické vily na začátku 80. let kvůli zanedbané údržbě mizí z mapy.
Celý podrobný článek najdete na webu https://zlinmag.cz
Zdroj: autorský článek, kniha Zlínsko ISBN 80-85048-57-4