Život v Praze dusí děti víc než smog. Sociální sítě a kratom přidávají další břemeno

Život v hlavním městě přináší dětem mnoho možností, ale zároveň i tlaků, se kterými si často nevědí rady. Zatímco na menších městech a vesnicích tráví část volného času venku, v Praze už na prvním stupni školy dominuje mobil a sociální sítě. Krátká videa, rychlý obsah a neustálé notifikace se stávají každodenní normou.

Podle průzkumu více než polovina dětí uvádí psychické potíže, které s online prostředím přímo spojují. Nejde přitom jen o únavu či podrážděnost. Uvádějí časté poruchy spánku, pocity méněcennosti a neschopnost být bez telefonu. Alarmující je, že až 13 % z nich splňuje kritéria závislosti – bez mobilu jednoduše nedokážou fungovat.

Zejména dívky jsou sociálními sítěmi zasaženy výrazněji než chlapci. Zatímco ti často hledají únik ve hrách a soutěživých aktivitách, dívky tráví čas porovnáváním se s dokonale vypadajícími influencery. Výsledkem je nízké sebevědomí, úzkosti a pocit nedostatečnosti.

V Praze se k tomu přidává prostředí, kde tlak na výkon, vzhled a „úspěch“ dominuje. Psychologové upozorňují, že děti z velkoměst mají k psychickým potížím blíž než jejich vrstevníci z menších měst nebo venkova, kde mají blíže k přírodě a přirozenějším formám trávení volného času.

Digitální závislosti však nejsou jediným problémem. Většina dětí v Praze má už na základní škole zkušenost s alkoholem – konkrétně 58 % přiznalo, že už pilo, a téměř desetina dokonce pravidelně. K tomu se přidává marihuana, elektronické cigarety a nadměrná konzumace energetických nápojů.

Nově se objevuje i fenomén kratomu, látky s povzbuzujícími účinky, která je legální a velmi snadno dostupná. V prostředí metropole, kde jsou kiosky a večerky na každém kroku, se k ní děti dostávají bez větších překážek. Odborníci varují, že v rukou nezletilých může mít její užívání vážné následky.

Statistiky doplňují konkrétní příběhy. Krizové linky hlásí případy, kdy si děti ubližují nebo experimentují s léky. Nedávno volala patnáctiletá dívka, která se předávkovala pilulkami. Podle odborníků byla dávka tak vysoká, že šlo o přímé ohrožení života. Tyto situace ukazují, že psychický tlak a prostředí velkoměsta dokážou některé děti dostat až na hranici.

Praha se ráda prezentuje jako město možností. Jenže právě přetlak možností se pro děti mění v těžké břemeno. Místo hřišť a klidných míst v přírodě tráví čas v obchodních centrech nebo před obrazovkou telefonu. Hluk, spěch a neustálý tok reklamy navíc drží jejich psychiku ve stálém napětí.

Na venkově stále existuje přirozený prostor pro hry venku – děti chodí na hřiště, do lesa nebo sportují. V Praze je obrazovka telefonu často lákavější než realita za oknem. To vytváří prostředí, které pro zdravý vývoj není ideální.

Odborníci se shodují, že klíčová je role rodičů. Ti by měli dětem nastavovat jasná pravidla používání mobilů a zároveň s nimi otevřeně mluvit o tom, co v online prostředí prožívají. Místo tvrdých zákazů, které často vyvolávají odpor, doporučují psychologové společné dohody a nabídku alternativ.

Škola i rodina by měly dětem ukazovat, že život není jen na displeji. Sport, kultura nebo výlety do přírody jsou způsoby, jak vrátit rovnováhu do každodenního života. V Praze to znamená více úsilí, ale právě to je cesta, jak děti udržet psychicky zdravé.

Průzkum mezi pražskými školáky odhalil realitu, která by měla znepokojit celou společnost. Psychické potíže, závislosti na mobilech a experimentování s látkami nejsou jen osobní selhání dětí, ale odraz prostředí, v němž vyrůstají.

Pokud se situace nezačne systematicky řešit, může vyrůst generace, která bude sice digitálně zdatná, ale psychicky křehká. A to je problém, který si česká společnost nemůže dovolit ignorovat.

Zdroj: idnes.cz (odkaz), zadnyspeky.cz